Včera jsem se probírala mým oblíbeným dialogem Angeliky a opata Jana z 5. dílu, a tohle se mi skoro chce aplikovat na AG a vydání/nevydání jejího posledního dílu:
"To je jen přemíra únavy. Ale chuť umřít, touhu po smrti, vězte, tu pociťují jen ti, kdo v životě uspěli - ať už v dlouhém, nebo v krátkém - kdo dosáhli toho, co chtěli prožít. To je zpěv starého Šimona: Mé oči viděly Stvořitele světa, už mohu zemřít. Ale pokud se lidská bytost nerealizovala, když bloudila daleko od svého cíle, když poznala jen nezdar... nemůže si přát zemřít. Zapomenutí, spánek, nečinnost, ano... Únava ze života. Jenžte to není smrt. Smrt, ten poklad, který nám Stvořitel svěřuje zároveň se životem, ten neustálý příslib..."
Myslím, že když to AG napsala, musí to být její vlastní názor, takže doufám, že tu bude třeba do 200 let dokud nám ten poslední díl nenapíše a hlavně nevydá.
♥