Mým původním plánem bylo dnes žehlit, a pak si číst Markýzu andělů, takže doufám, že jejich změnu někdo z Vás ocení
:
ANTIKONCEPČNÍ METODY V MINULOSTI
Moderní antikoncepce je sice výdobytkem 20. století, ale metody, jak zabránit nechtěnému početí, existovaly mnohem, mnohem dříve. Starověké a středověké prameny poskytují různé metody a návody pro kontroly porodnosti. Užívané prostředky byly primitivní, a ne vždy úspěšné, ve starověku jich navíc užívala jen část žen, neboť manželka musela svému manželovi porodit děti. Podle zákonů mnoha starověkých společností mohla být totiž bezdětná manželka vyhnána, muž se s ní mohl rozvést nebo si mohl domů přivést ženu novou. Vdané ženy tedy většinou hledaly spíše prostředky, jak děti přivést na svět a jak léčit neplodnost, a tak je pravděpodobné, že první antikoncepční metody používaly hlavně prostitutky, které měly opačný problém - jak spát s mužem a neotěhotnět. A jelikož je např. pro středověk doloženo, že mnohé nevěstky byly bezdětné, antikoncepce musela být užívanou metodou.
Současně výzkumy porodnosti v 15. století dokládají, že existovala přímá úměra mezi finanční situací a počtem dětí, což by potvrzovalo určitou regulaci porodnosti. Z demografických analýz vyplývá, že metody antikoncepce byly běžnější ve městech než na venkově. Nelze však usuzovat, že by o metodách antikoncepce věděli všichni, mezi lidmi se ve středověku tradovaly různé zaručené recepty typu pití vody, v níž kovář chladil kleště, či do které se nastrouhaly jelení parohy. „Spolehlivým“ postupem bylo i pití kravské moči nebo když žena třikrát plivla žábě do tlamy, popřípadě pokud ihned po souloži vstala a sedmkrát poskočila dozadu. Proti početí se používaly i různé amulety a škapulíře (samozřejmě bez účinku). Písemně zaznamenaná je dokonce modlitba k Panně Marii (i když ji lze považovat za vtipnou renesanční ironii): „Ty, která jsi počala, aniž bys zhřešila, dej, abych zhřešila, aniž bych počala.“
DRUHY ANTIKONCEPCE
a) Spermicidní antikoncepce
Prvním oficiálním dochovaným záznamem o antikoncepci je egyptský spermicidní recept z období kolem roku 1525 př. n. l. Jednalo se o gázový obvaz namočený ve směsi sušených listů akácie (
https://cs.wikipedia.org/wiki/Akácie) a medu, který se vkládal do vagíny. Spermicidní účinky tamponu mohly být dány působením kyseliny mléčné z akácie, která byla užívána i ve formě kvašeného oleje. Poměrně známá i je metoda použití krokodýlího trusu, který v pochvě vytvářel silně kyselé prostředí likvidující spermie, užívány byly ale i „čípky“ z tuku, medu a extraktu z granátových jablek, který obsahuje přírodní hormon estrogen. V antickém Řecku ženy používaly tampony napouštěné olivovým olejem, medem, cedrovou pryskyřicí či citronovou šťávou, která zajišťovala agresivní kyselé prostředí.
V lidovém léčitelství jsou známy výplachy pochvy před nebo po pohlavním styku, pro které se používaly ocet, roztoky s chininem, česnekem, pepřem, fenyklem, terpentýnem, mýdlem a jinými pracími prostředky, později dokonce s coca-colou (zřejmě šlo o napodobení indiánek, které užívaly roztok s kokou). Pro výplach po souloži se používala vymačkaná šťáva z citronu nebo cibule. Od užití sloučenin rtuti a olova se upustilo pro jejich toxicitu, ohrožující zdraví ženy.
b) Orální „rostlinná“ antikoncepce
Většina domorodných národů po celém světě, stejně jako společnosti evropského starověku, užívaly orální antikoncepci rostlinného původu. Přestože písemné i archeologické prameny poukazují na to, že rostlinné přípravky (odvary apod.), jež zabraňovaly početí či dokázaly vyvolat předčasný porod, byly ve starověku i středověku široce užívány, vědomosti o nich se do dnešních dob nedochovaly. Důvodem může být to, že tyto prostředky používaly zejména porodní báby a informace o nich se šířily hlavně ústní cestou.
„Musíš to udělat, Meluzíno, musíš, nebo tě prokleju.“
Angelika zaťala stařeně nehty do kostnatého ramene. Výhrůžným pohledem se vpila ženě do očí. Byly jako dvě bojující dračice, a kdyby je někdo ve tmě jeskyně pozoroval, jak rozcuchané a s vytřeštěnýma očima stojí proti sobě, zděšeně by utekl.
„Moje prokletí je silnější než tvé,“ syčela Meluzína.
„Ne, protože mrtvá budu silnější. Postarám se, abych tě připravila o všechnu moc; já totiž zemřu, když mi odmítneš pomoc. Vrazím si dýku do břicha, abych to zabila.“
„Dobrá,“ ustoupila najednou stařena. „Pust mě tedy.“
(…) Doklopýtala k ohništi, pozorně nahlédla do vřící vody a pak, jako by se rozhodla, tam začala házet nesčetné množství bylin, listů a jakéhosi prachu.
„To, co jsem říkala, platí. Je příliš pozdě. Jsi v šestém měsíci. Jestli vypiješ ten lék, hrozí ti
smrt.“
„Co na tom! Musím se toho zbavit!“
„Ty jsi ale tvrdohlavá… Tak si teda umři, nebude to má chyba. Nebudeš mě strašit z onoho světa…“
„To ti slibuju.“
„Nebylo by dobré, abych byla příčinou tvý smrti. Nemá se znásilňovat osud, jenž rozhoduje o životě a smrti… Jsi silná a odolná. Možná to přežiješ. Budu odříkávat zaklínání, aby ti byl osud příznivý. Až to vypiješ, půjdeš se natáhnout na Vílí kámen. To místo je pod ochranou duchů. Pomůžou ti.“
Nápoj byl hotov až za soumraku. Meluzína ho nalila, černý, do dřevěného poháru a podala Angelice, která ho odhodlaně vypila do poslední kapky. Chuť to nemělo špatnou. Zhluboka vydechla úlevou i přes strach, jejž pocítila, když pomyslela na nastávající hodiny. Ale pak bude volná. Zlo z ní vyjde. Musí mít odvahu vydržet těžkou zkoušku. Vstala a vydala se na mýtinu k Vílímu kameni. Čarodějnice mumlala zaklínadla a vsunula jí do ruky nějaké oříšky.
„Až to bude moc bolet, rozkousni jeden nebo dva. Bolest se zmírní. A až z tebe dítě vyjde, necháš tělíčko na kameni démonů. Natrháš jmelí a přikryješ ho…“
c) Fyzikální - bariérová antikoncepce
Staroegyptské lékařství vynikalo přesným pozorováním a racionálními závěry. I když tehdejším lékařům nebyly mechanismy početí zcela známy, dokázali vyvinout metodu použití zábrany, kdy si ženy vkládala do dělohy malé kamínky či voskové zátky, fungující na principu dnešního nitroděložního tělíska. Mnoho z antického lékařství bylo převzato právě od Egypťanů, kdy starořecké ženy jako tělísko užívaly například spirálku zhotovenou ze slonoviny.
Aristoteles uvedl, že aby se předešlo početí, ženy musí se zabránit přístupu semene do lůna. Toho bylo dle něj možné dosáhnout potíráním cedrovým olejem, olověnou mastí či kadidlem, smíchaným s olivovým olejem. Olověná mast byla vysoce toxická, ale je prokázáno, že olej snižoval mobilitu spermií. V roce 300 př. n. l. bylo zaznamenáno použití antikoncepční houbičky, která se vkládala do vagíny, aby zabránila vstřebání spermatu. Z Indie pak pochází recept z 8. století, kdy se děložní hrdlo masírovalo směsí medu a ghí (přepuštěné máslo) a potíralo olejem s kamennou solí k fyzickému blokování semene. Med zřejmě snižoval pohyblivost spermií a kamenná sůl je dosud považována za spermicid. Avicenova díla hovoří dokonce o 20 různých antikoncepčních metodách.
Mezi klasickou bariérovou antikoncepční metodu, kdy je fyzikální překážkou zabráněno průniku spermií, dnes patří kondomy či pesar. Předchůdcem pesaru byly „venušiny zástěrky“, které používala slavná kurtizána Lola Montes (milenka hudebních skladatelů Ference Liszta, Richarda Wagnera a Frederyka Chopina, stejně jako bavorského krále Ludvíka I., žijící v 19. století). Ta si nechávala vyrábět šátečky, které si před stykem vkládala do pochvy, a jež bránily proniknutí spermatu.
d) Cílevědomé chování
Kromě fyzikálních metod existují záznamy i o cílevědomém chování, které mělo napomáhat prevenci nechtěného těhotenství. Nejběžněji používanou metodou byla
přerušovaná soulož. Jejím problémem je však to, že vyžaduje spolupráci muže, což bylo ve starověku dosti obtížné, zvláště v situaci, kdy si muž za rozkoš zaplatil. Počátky coitu interruptu jsou obecně spojovány s prostitucí, odkud se stala rozšířenou praxí vstupující do konvenčních sexuálních vztahů, jako je manželství. Důvodem byly zřejmě ekonomické obtíže, kdy bylo výhodnější mít méně dětí.
Ostatně již ve Starém zákoně se o přerušované souloži hovoří několikrát; pokaždé jsou její důvody vysvětlovány různě. Bible píše o mužích izraelských, kteří vystupovali z lůna ženy a své sémě vypouštěli na zem z vlasteneckých pohnutek. (Izraelité v té době žili v porobě a nechtěli, aby se jim rodily děti, které by se stali otroky.) Obecně známý je i případ muže Onana, který se oženil se svojí ovdovělou švagrovou Támar, a protože věděl, že kdyby měla Támar děti, nepatřily by jemu, ale jeho zesnulému bratrovi, který byl zlý, úmyslně se při sexu s ženou svého bratra dopouštěl klasické přerušované soulože, za kterou ho Bůh potrestal usmrcením. Tato pasáž z Bible pak ovlivnila středověké myšlení, kdy byla antikoncepce považována za hřích proti Bohu. Zajímavé je, že antika si s podobnými věcmi (či dokonce s nečistotou semene, která je zmiňovaná v dalších částech Bible) hlavu nelámala a obecně platila zásada, že praktiky, které neubližují jiným, zůstávají soukromou záležitostí každého občana.
Středověký náhled na rození dětí byl výrazně ovlivněn postojem církve, která v početí spatřovala akt Boží a odsuzovala jakékoli metody antikoncepce. Účelem uzavření sňatku bylo rození dětí, soulož měla sloužit jedinému účelu, kterým bylo otěhotnění, a papež Řehoř IX. dokonce hlásal, že manželství uzavřená s cílem vyhnout se potomstvu, jsou „ipso facto“ neexistující, nulová. Otevřená nevraživost vůči antikoncepci zřejmě přivedla mnoho jedinců k sexuální abstinenci, neboť jakýkoli tělesný styk, který by se neprovozoval za účelem narození dětí, ale jen pro potěšení, byl považován za hříšný a zakázaný.
V západní Evropě se tedy ve středověku veškeré snahy o zabránění početí považovaly za nemorální. Ženy té doby přesto užívaly různých prostředků, kromě přerušované soulože například vkládání liliového kořenu do vagíny či infanticidy (vraždy novorozenců po porodu). Podle hypotéz historiků byly známy různé byliny, které bránily početí či vyvolávaly potrat. O tom, že se ženy k podobným prostředkům uchylovaly svědčí zmínka z franckého zákoníku, který stanovil trest smrti pro ženu, která by zahubila plod ve svém těle.
5. prosince 1484 papež Innocent VIII. vydal bulu, v níž poukazoval na existenci čarodějnic a dal posvěcení inkvizici, aby pokračovala v jejich nápravě, věznění a trestání. Čarodějnice byly bulou výslovně obviněny z vražd dětí v matčině děloze a z praktikování antikoncepčních metod. Autoři Kladiva na čarodějnice pak čarodějky obviňovaly i ze schopností krást mužským údům jejich sílu.
Mimochodem: V rámci vyšetřování Travičské aféry byly hojně stíhány i potratářky. Voisinová jako taková měla "výborné využití" pro nechtěné děti, ale stíhány a upalovány byly i andělíčkářky, což souviselo s Ludvíkovým obratem k Bohu a celkově k vyzdvihování atributů manželství. V souvislosti s potraty vypovídala před Ohnivým soudem i Marguerite Jolyová, která mj. u tohoto zločinu udala Desgrezovu švagrovou (v Archivech Bastily označována jako "La Hugot".
V renesanci se názor na antikoncepci změnil poměrně rychle a radikálně v důsledku epidemie pohlavních chorob. Syfilis se poprvé objevila roku 1495 mezi francouzskými vojáky v Neapoli a šířila se neuvěřitelnou rychlostí. Epidemie byla ve svých počátcích strašná, umíraly na ni stovky lidí a v některých městech byly zcela uzavřeny nevěstince, lázně a podobná zařízení. Lidé se zpočátku domnívali, že jde o formu moru, a že se šíří stejným způsobem - vzduchem, jídlem nebo dotykem. Až později byla poznána příčina této nemoci a začaly se ozývat hlasy volající po způsobu ochrany. V tomto případě však nešlo o prostou antikoncepci, ale faktickou ochranu při souloži.
První kondomy byly účinné a drahé, takže je až do 19. století používali zámožní a urození lidé. V oblasti ženské antikoncepce se toho ale mnoho nezměnilo. Až 19. století přineslo další novinky, hlavně v oblasti různých bariérových metod.
ZDROJE:
V. Vondruška: Intimní historie od antiky po baroko. Brno: Moravská Bastei MOBA, s.r.o., 2013.
https://en.wikipedia.org/wiki/Medieval_contraception
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_birth_control
https://zena-in.cz/clanek/chemicke-metody-antikoncepce
Kniha o antikoncepci a potratech od starověku po renesanci:
https://books.google.cz/books?id=1vS85L ... navlinks_s
Článek o kontrole porodnosti a antikoncepci a angličtině (obsahuje i obrázky):
http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/do ... 1&type=pdf
Když se tedy obloukem vrátím do Toulouse a do Wapassu…
V Toulouse nebyl důvod se hlídat, bo narození dětí by zpečetilo lásku mezi J+A a završilo jejich sňatek. Ve Wapassu se ze stejných důvodů vlastně taky hlídat nemuseli, ale pokud si dávali bacha, tak za sebe tipuji:
a) coitus interruptus ze strany Joffreye
b) nějaké indiánské bylinky doporučené od Irokézů či Piksareta / babské rady od Meluzíny (tedy zúročení bylinkářských znalostí z Monteloupu)
A úplně off topic jsem při vyhledávání informací narazila i na článek o porodních židličkách:
https://www.thevintagenews.com/2018/03/ ... louis-xiv/
________________
Nyní mohu jít s klidným svědomím žehlit
.