Protože se k tomuto tématu v mezičase diskuse rozrostla, zakládám samostatnou diskusi.

Na ničivý požár Prahy jsme poprvé narazili v rámci diskuse o tom, proč Joffrey (ne)pojede do Prahy. S objevem přišla Fantina:

fantina píše: *

11 říj 2012, 00:50

Nejsem sice vůbec žádný specialista na historii, ba naopak, je to pro mě dost vzdálené téma, ale nedalo mi to, a trochu jsem zapátrala.
Tak s A. Kircherem se už Joffrey určitě nesetkal, protože ten zemřel v Římě v r. 1680 - to je rok, kdy se Joffrey vrací s Frontenacem z Kanady do Francie.

Narazila jsem však na událost, která byla pro vztah Pražanů vůči Francouzům velmi zásadní a která se odehrála o několik let později. Trochu budu citovat:

"Na podzim 1688 vojska francouzského krále Ludvíka XIV. vtrhla - bez vyhlášení války a porušujíce dohodnutý klid zbraní - do jižního Nemecka. (...) Počínání jeho armády na Rýně vzbudilo záhy zděšení a odpor celé Evropy, francouzská soldateska se chovala podle dobového mínění hůř než pohané. (...) Vlna nepřátelství a paniky zasáhla i dědičné země habsburské monarchie (tzn. i Čechy). Leopold I. se ocitl ve válce na dvou frontách - s ustupujícími Turky na východě a silnou Francií na západě. (...) Války s Ludvíkem XIV. se vlekly již řadu desetiletí a po celou dobu se opakovaly případy vypovídání Francouzů z dědičných zemí. (...) Na konci 80. let však byl strach obyvatelstva ještě mnohem větší, zvláště proto, že v horkém počasí pozdního jara a začátku léta došlo k několika požárům v českých městech a postižení se začali rozhlížet po viníkovi. (...) Hysterie vyvrcholila poté, co 21. června 1689 po dlouhotrvajícím teplém počasí "do gruntu" vyhořely dvě čtvrti Starého, část Nového a celé Židovské město pražské. (...) ... nenávist postižených se plnou silou obrací proti Francouzům a jejich údajným přisluhovačům.(...)"

Požár Prahy zvaný "francouzský požár" je docela hezky popsaný např. zde:
http://otomar-knihy.webnode.cz/news/nej ... -na-prahu/.

Každopádně výsledek byl následující - absolutní nenávist pražanů vůči Francouzům. Krátce po požáru byli lynčováni i lidé, kteří byť jen uměli francouzsky, natož aby to byl přímo Francouz. Viníci požáru byli odsouzeni a popraveni (uškrceni na kole a upáleni, před tím krutě mučeni).
Návštěva jakéhokoliv Francouze v Praze po tomto datu byla životu nebezpečná.

moirra píše: *

27 črc 2024, 12:31

Tuto je celkom dobré zhrnutie v článku.

21. června 1689: Francouzský požár Prahy. Anebo ne?

https://sever.rozhlas.cz/21-cervna-1689 ... ne-7959611

Aktuálně jsou v češtině dostupné tři tituly, které se tématu věnují:

"Francouzský" požár Prahy 1689 - autor: Jana Pažoutová
https://www.databazeknih.cz/knihy/franc ... 689-192374

Ohnivá mise - autor: Jana Pažoutová
https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... ise-407279

Hořící lilie - autor: Otomar Dvořák
https://www.databazeknih.cz/knihy/horici-lilie-12457

Ohnivá mise: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 160#p33160

moirra píše: *

05 úno 2024, 17:50

tuto hneď aj stránka autorky: https://jana-kopeckova-pazoutova.webnod ... niva-mise/

Ukázky z románu: https://jana-kopeckova-pazoutova.webnode.cz/ukazky/

Musím povedať že aj ilustrácie ktoré vraj vznikli až potom sú skvelé - teba si ich otvoriť v prehliadači v novom okienku - tak si ich človek môže vychutnať vo veľkom rozlíšení

"Francouzský" požár Prahy: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 519#p34519

moirra píše: *

27 črc 2024, 12:31

Tak táto kniha tiež rozhodne z prečtení stojí. A je nielen obsahovo ale aj opticky hodnotným kúskom. nemyslím tým iba obálku ale aj ilustrácie vo vnútri.

Odborná a zároveň poutavá monografie o méně známém (oproti malostranskému požáru roku 1541), avšak stejně rozsáhlém požáru, který zasáhl Staré a Nové Město v roce 1689. Práce se pokouší osvětlit dosud málo známé události pražských dějin a témata s nimi související - vznik požáru Starého a Nového Města pražského 21. června 1689; vyšetřování jeho příčin; okolnosti, které vedly k podezřením vůči údajným žhářům najatým francouzským nepřítelem ve válce o falcké dědictví; procesy se zatčenými; vlnu obav z cizinců, zejména francouzského původu, a jejich vyhánění i dopad událostí na bezpečnost a život obyvatelstva souměstí na vltavských březích, zejména jeho židovské části (zničení Židovského města se staroměstský magistrát pokusil využít k úplnému vystěhování pražského židovstva za hradby).

francouzsky-pozar-prahy.jpg

Hořící lilie: https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic ... 161#p33161

moirra píše: *

05 úno 2024, 18:18

HOŘÍCÍ LILIE

Ačkoliv jde o román historický, odehrávající se v posledním desetiletí 17. století, tedy v době slavného Krále slunce Ludvíka XIV., problémy, před něž jsou postaveni jeho hrdinové, jsou naprosto současné a aktuální. Slovo „hrdinové" by se ale v tomto případě mělo psát v uvozovkách. Vždyť protagonisté Hořící lilie se nechají najmout k provedení hrůzného činu: mají zapálit Prahu. A většina z nich jsou Češi! Ať už je to bývalý pasák prasat Vavřinec Procházka, který se stal později na dlouhou dobu symbolem ničivého zla, či rozšafný setník Sedmihradský, typický český hochštapler, z jehož činů nám běhá mráz po zádech. Jejich protikladem se mohou jevit politicky naivní fanatik Benedikt Durez a romanticky rozervaný kat Jan Mydlář III. V románu nechybí ani motiv osudové lásky; Aneta Favartová, nešťastná dcera francouzského tanečního mistra, se sňatkem z rozumu zachrání před vyhnanstvím... A pak pozná muže, jehož lásce nedokáže odolat.

https://www.databazeknih.cz/knihy/horici-lilie-12457

Autor o svojom románe píše tuto:
https://otomar-knihy.webnode.cz/news/ne ... -na-prahu/

Na knihu jsem narazila v rámci rozvíjení teorií, proč neměl Joffrey de Peyrac jet do Prahy. O to vtipnější bylo, když jsem v úvodu jedné kapitoly narazila na tohle:





Šlo sice o jiného Joffreye, který navíc dost bídně skončil, ale pobavila jsem se tím velmi. Za koláž vděčíme moiře .

Přiznám se, že o této historické události jsem neměla vůbec ponětí, a tak jsem se rozhodla rozšířit si obzory. Očekávání jsem neměla pražádná a o to víc mě kniha příjemně překvapila. Pažoutovou jsme zatím nenastudovala, takže nemohu poukázat na historické nepřesnosti, ale kniha byla napsaná poutavě, působila věrohodně, bylo znát, že autor o reáliích i době něco ví. Jazyk byl velmi pěkný, prošpikovaný různými dobovými výrazy a rčeními, u kterých mě trochu rušilo kurzívní proložení, a co se kompozice týče, bylo znát, že scénárista se v autorovi nezapřel. Četba ve mně vyvolávala naprosto konkrétní obrazy až filmové scény, např. kapitola, která začíná tím, jak Vavřinec pozoruje kapku vody na vinném listu. K tomu vystoupení některých historicky existujících osobností, ať šlo o pátera Beckovského nebo Lobkovice, které fajnšmejkr ocení. Za mne tedy po dlouhé době velmi příjemné překvapení!

Pokud bych měla něco vytknout, tak snad jen nepropracovanost ústřední ženské postavy na úkor postav mužských. Kat Mydlář je zde sice kladným elementem (navzdory své profesi), ale je to takový trochu trubec do počtu, z knihy na mě vztah s Anetou nepůsobil jako kdovíjaká láska, takže milostný trojúhelník mě příliš nezasáhl. Taktéž jeho sok v lásce si mé sympatie nezískal, na to byl příliš jednoduše vymalovaný. Nejbarvitějšími postavami jsou tak zdánlivý hlavní antihrdina Vavřinec a setník Sedmihradský, který Vavřince (a proto ho označuji jako zdánlivého) naprosto zastínil. Jeho figura je sice negativní postavou, ale je propracovaná tak, že čtenář k němu chtě nechtě nějaké sympatie pocítí – na rozdíl od naprosto nemastné a neslané Anety vláčené okolnostmi osobního života a doby. Zprvu pod tíhou okolností přijímá Mydlářovu nabídku, aniž by ale bylo jakkoli patrné, zda si k němu vybudovala nějaké sympatie. Později propadá romantické lásce s Durezem, ale jejich vztah je popsaný příliš ve zkratce, že milostné vzplanutí vychází tak trochu vniveč. Nu a nakonec, opět pod tíhou okolností, přijímá nabídku Semihradského a byť je na konci zmíněno, že se do Francie vrátila, čtenář vlastně netuší, zda to byl její šťastný konec nebo ne. Aneta je postavou naprosto osamělou a bloudící, což podprahově ukazuje nejen na roli osamělé ženy bez mužského ochránce, ale částečně i postavení francouzské minority v Čechách.

Vrátím-li se k Angelice, mám podezření, že autor sérii četl a vypůjčil si z ní některá jména. Durezův otec se kupř. jmenoval Nicholas Merlot (ano, náš Nicolas, co ve filmu skákal Angelice pro lekníny) a zemřel při ztroskotání člunu (Nicolas byl na Vivonneho galéře, která narazila na útes). Durez se následně stal chráněncem barona Armanda de Sancé (jméno Angeličina otce), který byl zapleten do záležitostí frondy (zde autor smísil rodinné příslušníky - barona s Angeličiným strýcem, Filipovám otcem). A to už nemůže být náhoda .

Nicméně se to četlo fakt dobře a za sebe doporučuju.

Autor má své webové stránky hodně obsáhlé, pomocí vyhledávacího formuláře se dají dohledat i ukázky z knihy:
https://otomar-knihy.webnode.cz/search/ ... 3%AD+lilie

PenelopaW píše: *

22 srp 2024, 09:57

Vrátím-li se k Angelice, mám podezření, že autor sérii četl a vypůjčil si z ní některá jména. Durezův otec se kupř. jmenoval Nicholas Merlot (ano, náš Nicolas, co ve filmu skákal Angelice pro lekníny) a zemřel při ztroskotání člunu (Nicolas byl na Vivonneho galéře, která narazila na útes). Durez se následně stal chráněncem barona Armanda de Sancé (jméno Angeličina otce), který byl zapleten do záležitostí frondy (zde autor smísil rodinné příslušníky - barona s Angeličiným strýcem, Filipovám otcem). A to už nemůže být náhoda .

Díky moc za stabuľkovanie do tohto vlákna.

No ja som to najskôr obhajovala že ten Joffrey bude asi iba náhoda, ale ty si sa už v čítaní dostala ďalej a objavila si veci ktoré už definitívne náhody niesu. Ja vôbec nechápem prečo si autor vypožičal tieto mená. Provokácia?
Pomsta manželke že najmenej dva krát do roka pozerá v telke Angeliku keď jemu práve ide futbal?

Inak ten požiar Prahy sa ukázal byť oveľa zaujímavou tématikou ako som pôvodne očakávala.

Pridávam dva screenshoty ktoré mi poslala Penelopa.

moirra píše:

Ja vôbec nechápem prečo si autor vypožičal tieto mená. Provokácia?
Pomsta manželke že najmenej dva krát do roka pozerá v telke Angeliku keď jemu práve ide futbal?

A víš, že mi to nedalo a prostřednictvím kontaktního formuláře se ho zeptala, zda Angeliku četl a jména si vypůjčil?

Penelopo, jseem zvědavá jestli ti odpoví?
Pokud ano, tak co?

PenelopaW píše: *

22 srp 2024, 16:49

A víš, že mi to nedalo a prostřednictvím kontaktního formuláře se ho zeptala, zda Angeliku četl a jména si vypůjčil?

A vieš že som ťa chcela poprosiť či mu nenapíšeš? Ale potom som si povedala že máš toho momentálne veľa a zrejme na to nebudeš mať čas. Tak super som zvedavá či odpovie.

tak na tú odpoveď autora som DEFINITÍVNE zvedavá!

Hlásím, že autor odepsal:

(...) opravdu jsem překvapen těmi souvislostmi s Angelikou. Knižní a filmový seriál o Angelice markýze Andělů samozřejmě znám, ten film nás v době dospívání v 70 letech, kdy byl čerstvou novinkou, doslova fascinoval. Možná, že mi nějaká jména uvízla v podvědomí a bezděky jsem je použil při psaní Hořící lilie...
(...) Baron Armand de Sancé se mi vybavil, když jsem hledal, co asi přimělo opatrovníka, aby svého svěřence poslal až do daleké Prahy. Povstání Frondy a postupné odhalování spiklenců, kteří byli i v baronově rodině, mi přišlo jako skvělý důvod.
Nikolas mi možná opravdu uvízl v hlavě z Angeliky, i když k příjmení Merlot mě spíše inspirovala moje oblíbená značka červeného vína :-).
Ovšem, že jsem jméno hlavního mužského hrdiny Angeličina seriálu použil pro pletichářského překupníka a mazaného padoucha, za to se všem ctitelkám šarmantního Joffreye upřímně omlouvám :-)

Penelopa, ďakujem za prieskum! Zaujímavé odpovede, ale zdá sa, že autorovi humor nechýba.

Ohnivá mise - Spoločné čítanie.

"Ohnivá mise" je rozsáhlý historický román od Jany Pažoutové, který se odehrává na sklonku 17. století v Praze a vychází ze skutečných událostí spojených s velkým "francouzským" požárem, z jehož založení byli viněni agenti francouzského krále Ludvíka XIV. Ti měli v Praze vyvolat teroristický útok s cílem vyvolat paniku a strach. Román se zaměřuje na skupinu agentů vyslaných francouzským králem Ludvíkem XIV. do Čech s cílem založit rozsáhlý požár Prahy, který měl vyvolat strach a paniku.
Děj se odehrává na sklonku 17. století, zejména v Praze. Knihu inspirovaly skutečné události, včetně velkého požáru Starého a Nového Města pražského


Hore vyššie vo vlákne nájdete o tejto knihe o čosi viac. Tuto link na stránku autorky.

https://jana-kopeckova-pazoutova.webnode.cz/o-knize/

Tak a po spoločnom čítaní knihy Oracle tu máme ďalšiu knihu ktorú sme sa rozhodli spolu s Penelopou čítať spoločne,
teda každá samozrejme u seba doma tú svoju a vymieňať si dojmy:
Kniha človeka skutočne prenesie do Prahy obdobia Ľudovíta XIV. ako keby sa nachádzal priamo na mieste.

Ak by si niekto chcel kúpiť, tuto je za lacný peniaz. Všade inde pýtajú cez 300 Kč.

https://www.kosmas.cz/knihy/257291/ohniva-mise/#pos=0

Pozrime sa aké pekné hodnotenie dostala historicky dôkladne zrešeršovaná kniha

Vypuklo to už celkom na začiatku: nebyť tejto knihy nikdy by som si nevšimla akú má Praha nádhernú míčovnu. V tejto knihe do nej chodí aj francúzska komunita v Prahe. (tá skutočne existovala)

https://prague.eu/cs/objevujte/prazsky-hrad-micovna/
(nezabudnite si rozkliknúť aj INFO o místě)

--------------------------------------------

Kniha začína rokom 1688 kedy vlastne začala Devítiletá válka

Takže zatiaľ som prečítala tieto kapitoly - a to som sa dostala iba po stranu 38:

1. V ovčiarskej búde - nejaké Radčice Marec 1688

2. Míčovna Praha v júni 1688 - spoznávame tam členov francúzskej komunity v Prahe

3. Svadba(markýz Louvois) nás prenesie do Paríža v septembri 1688. Žení sa samozrejme syn ministra vojny Louivoisa, ktorého poznáme aj z knihy Angelika.

4. Praha Február 1688 pracovňa doktora Rosy (kašpar Kupec)

5. Phillipsburg Február 1688 - Obléháni (Plukovník Tessé)

6. V Hornverku

7. V údolí Neckaru v januári 1689 - Marodéri - Pierre la Fleur

8. Phillipsburg v januári 1689 - Generál a jeho psi (hejtman sedmihradský)

9. HEIDELBERG Február 1689 - ve stínu svatodušného kostola

Heidelberg je rodiskom Liselotty Pfaltzkej - druhej manželky Monsieura kráľovho brata.
V prvom rade šlo o jej dedičstvo, po smrti jej otca a jej brata si Ľudovít XIV chcel PFALZ pričleniť k svojmu kráľovstvu.

Vojna o dedičstvo Liselotty, ktorá z toho bola nesmierne nešťastná: Francúzsko pod vedením Ľudovíta XIV. vyprovokovalo tento konflikt, aby presadilo svoju expanzívnu politiku, čo viedlo k spustošeniu Falcka:

https://angelique.cz/phpBB321/viewtopic.php?f=3&t=1067

Rok 1688 vo Francúzsku bol poznačený vypuknutím palatínskej dedičskej vojny (tiež deväťročnej vojny) a útokom na Alžír, ktorý krajinu vtiahli do konfliktov, ako aj významnými kultúrnymi udalosťami, ako bolo uvedenie opery David et Jonathas a uväznenie mystičky Madame Jeanne Guyon

Autorka knihy nás krásne prevádza politickou situáciou v EUROPE tej doby: Kým ešte v roku 1664 kráľ Slnko podporoval Habsburgovcov vo vojne proti Turkom, v roku 1683 pri obliehaní Viedne už bol na opačnej strane - Teda proti Habsburgovcom. neuveríte, ale Ľudovít XIV dokonca TAJNE PODPOROVAL TURKOV.

POLITIKA je ohavná záležitosť. Ten kto bol ešte dnes váš priateľ, môže byť zajtra váš úhlavný nepriateľ. napokon ani v dnešnej dobe sa nič moc nezmenilo.

Protože jsem začala číst dříve, jsem o fous dál. U autorky je znát nejen to, že se tématu opravdu odborně věnovala, ale i skutečnost, že umí psát. Do textu umně vetkne popis prostředí, počasí, zvuků či vůní, takže čtenář vše hezky vidí před očima. Ovšem na to, že jsem cca v 1/10 a paliči teprve přijeli do Prahy, říkám si, o čem to ještě bude - kniha je opravdu "bichle", má hodně stran + text je malým hustým písmem přes celé stránky . Tipuji, že s ohledem na to, že autorka se zabývala i následným procesem, studovala protokoly z výslechů apod., seznámí nás hezky i s potrestáním viníků.

Mně se zatím nejvíc líbila kapitola, kdy se objeví romantická linka, a totiž seznámení mladé slečny Rosové s Pierrem la Fleurem. To bylo téměř desgrezovské .

PenelopaW píše: *

04 říj 2025, 13:03

Mně se zatím nejvíc líbila kapitola, kdy se objeví romantická linka, a totiž seznámení mladé slečny Rosové s Pierrem la Fleurem. To bylo téměř desgrezovské .

No na tú kapitolu sa teším.

Autorka o ňom hovorí: Kapitán la Fleur
Hlavní postava tohoto příběhu je zároveň tou, o jejíž historické předloze paradoxně dokážu říci docela nejméně. Kapitán francouzské armády z normandského regimentu Pierre la Fleur.

Tu je síce zoznam postáv a je tam o ňom viac, avšak to sú ako vraví Penelopa samé spoilery. Myslím že toto je vynikajúco zrešršovaná čtivá kniha s ktorou s potom dá ísť po Prahe po stopách Joffreya v Prahe 17 storočia.

https://jana-kopeckova-pazoutova.webnode.cz/postavy/

Sú tam aj ukážky z knih, ale to je ešte viac spojlerov.

https://jana-kopeckova-pazoutova.webnode.cz/ukazky/

človek si ale môže prečítať ten nepublikovaný PROLOG - je o roku 1722 - Liselotte, alias Elisabeta Falcká,
monsierová manželka a stará matka Europy, zomrela u 8. Dezembera roku 1722.

Autorka síce vraví: pokud jste ještě nečetli celou knihu, pokračujte jen na vlastní nebezpečí

ja som si ten prolog prečítala pretože ja kvôli Liselotte a princovi Eugenovi udalosti tej doby, aj v Prahe, dobre poznám

https://jana-kopeckova-pazoutova.webnode.cz/prolog/

A na jaro by sme mohli po stopách knihy v Prahe spraviť nejaký minizraz

Som teda na strane 105 - POZOR SPOILER

Takže okrem stále ožratých budúcich podpalačov mám za sebou aj nejakú tu romantiku mám z sebou aspoň záchranu Bety, ktorú napdli večer an ulici a sluha zbabelo ušiel, návrat medailonu madony ktorý zdedila po matke, a stretnutie v tlačiarni - moc to pripomína Desgreza a Anne - som si želala podobne ako on aby La Fleur nebol vojak ale tlačiarenský majster, ktorým mal pôvodne byť.
Tí podpaľači čo sa valia smerom na Melnik to je hruza. Hádam sa nechystajú podpáliť Melnik? Taka hlúpa lúza! To preto že veria diablovi, magii a debilným prísaham na spásu svojej duše.

EŠTE K TÝM OžRATÝM PODPAĽAčOM

Posdpaľovať chalupy osady a dediny vlastnému národu pre sprostú prísahu na spásu svojej duše!

Za toto je zodpovedná samotná CIRKEV! pretože mala povedať ľuďom pravdu a nepovedala
hoci sa to dočítame v Biblii:
Ježiš dobre vedel prečo v biblii človeku explicitne zakazuje na niečo prisahať!!!!
nechcem radšej ani vedieť koľko ľudí v historii naviedli na páchanie zla falošnými prísahami. Vojenská prísaha, ktorú musí zložiť aj tí čo do vojny nechcú, je dobrým príkladom. (viď napríklad aj dnešná Ukraina)
Keby tí chlapi skutočne verili, vedli by že takej prísahy sa dá s božou pomocou zbaviť. Keď človek úprimne oľutuje a z úprimného srdca chce robiť dobro a vzdať sa páchala zla, nemusí takú prísahu dodržať. ale keďže cirkev samotná zaviedla takéto prísahy, nebolo v jej záujme toto niekomu povedať.

(tento bod som si pridala ako ďalší z mnohých do listiny ktorú si už roky sama píšem, v ktorej sa nachádzajú jednotlivé body učení proti ktorým cirkev sama jednala naopak a zvádzala aj ovečky aby robili presný opak toho čo im kázal Ježiš v mene nášho otca v nebi v Biblii)

SOB mi to našla v biblii:

Dále jste slyšeli, že bylo řečeno otcům: ‚Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.‘
Já však vám pravím, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; Pasáž: Matouš 5,33-34

SPOILER k Prísahe:

Tí budúci podpaľači boli zajatci, väčšinou, českí z cisárskej armády. Potom čo museli odprisahať na spásu duše že po ich prepustení sa stanú dezertérmi a za peniaze s postarajú o podpálenie Prahy. Mali si vybrať medzi smrťou a prísahou. Francúzsky záporák, kapitán DUREZ, ich po prísahe ešte donútil vziať na ruku čarodejné krvavé znamenie. +
V Prahe robili pri prípravách neplechu, stále s ožierali a robili zle, tak tých najhorších poslali preč z prahy a nechali si ich tam iba polovicu. A tí čo odišli začali po ceste podpaľovať osady a dediny a niekde kde som skončila pri čítaní sa práve valia na vtedy bohatý Melnik.

Musím autorku pochváliť že má všetko tak úžasne zrešeršované, Prahu tej doby, domy, krčmy, tlačiarenstvo a a vydávanie novín, armádu a jej zvyky .... už sa teším na Prahu po stopách tejto knihy.

keďže sa v tej knih hodne píše o vojsku, francúzskom aj cisárskom, tak som sa dívala aké sa nosili uniformy, mám k tomu knihu

Kniha uniforiem LOUIS XIV

pár z vás som preposlala, kto by mal ešte záujem nech mi napíše mail alebo SZ

Armáda Ľudovíta XIV. bola v mnohých ohľadoch prvou modernou armádou. Po prevzatí moci v roku 1661 Ľudovít zrušil funkciu generála pechoty, aby mohol vykonávať priamu kontrolu nad ozbrojenými silami vo svojej ríši. Kráľ vyžadoval od svojej armády poriadok, disciplínu a absolútnu lojalitu a v roku 1688 zaviedol vojenskú povinnú službu – prvý krok k tomu, čo dnes poznáme ako odvod v moderných armádach. Táto kniha zachytáva vývoj armády Ľudovíta XIV. počas jeho 54-ročnej vlády, vrátane jednotiek, uniforiem a zbraní elitnej Maison du Roi. Množstvo ilustrácií podrobne zobrazuje uniformy, farby a štandardy jeho vojakov.

tuto link amazon: https://www.amazon.com/Louis-XIVs-Army- ... 0850458501

ten v tom červenom je takzvaný Grenadír - pre mňa vyzeerá ako Turek lebo prinajmenšom Hún - ešte aj zakrivenú šablu má