Obidve tieto komédie zbožňujem. Sú proste geniálne.
Co jsme komu udělali?
Nápad na film sa zrodil v hlave režiséra Philippa de Chauverona pri čítaní novín. Narazil na článok, v ktorom sa uvádzalo, že vo Francúzsku je 20% manželstiev, v ktorých sú partneri rôzneho pôvodu alebo vyznania. V iných krajinách sú to sotva 3%.
Claude a Marie Verneuilovi jsou svým založením provinční milovníci staré dobré Francie, silně věřící katolíci a ve svém okolí patří mezi vážené občany. A také mají čtyři dcery: Isabelle, Odile a Ségolène a Laure. Při jejich výchově se vždy snažili uplatňovat spíše konzervativní metody a snažili se jim vštípit ty správné hodnoty – tedy ty jejich. Dnešní doba ale Verneuilovy konfrontuje s mnoha věcmi, které rozhodně nejsou podle jejich gusta, například s multikulturní nebo náboženskou tolerancí a s podobnými dnešními výmysly. Přesto se Verneuilovi skoro pokaždé přinutí tyto změny chápat, i když jim mnohdy připravují těžké životní zkoušky. A tak také museli postupně spolknout tři svatby, které rozhodně nebyly podle jejich ideálních představ. První dcera si totiž vezme muslima, druhá Žida a třetí se vdává za Číňana. Zkuste si potom představit, jak vypadá v této sestavě velké rodinné setkání na Vánoce. Jedinou a poslední nadějí na „opravdovou" svatbu v kostele mají u nejmladší dcery, která, haleluja, potkala Charlese, spořádaného katolíka. Jenže...
https://www.youtube.com/watch?v=Oebei1CM3fw
Geniálna zábavka!

Aj pokračovania sú celkom fajn.
Nedotknutelní
Pričom film
Nedotknutelní (tento názov má zrejme evokovať kastový systém)
bol inšpirovaný skutočným príbehom. V skutočnom živote bol opatrovateľom Alžírčan. čitala som aj Interview s nim vo Viedenských novinách. On bol predtým zlodej čo vykrádal bohaté domy.
https://www.youtube.com/watch?v=Oebei1CM3fw
Ochrnutý a bohatý aristokrat Philippe si za svého nového opatrovníka vybere Drisse, živelného mladíka z předměstí, kterého právě propustili z vězení. Jinými slovy - najde si na tuto práci tu nejméně vhodnou osobu. Podaří se jim však propojit nemožné: Vivaldiho a populární hudbu, serióznost a žoviální vtípky, luxusní obleky a tepláky. Bláznivým, zábavným, silným, neočekávaným a hlavně „nedotknutelným“, přesně takovým se stane jejich přátelství… Komedie s dramatickou zápletkou o tom, že ani od krku po prsty u nohou nepohyblivý člověk odkázaný na pomoc druhých, nemusí ztratit smysl života. A o tom, že i nejméně pravděpodobné spojení melancholického multimilionáře a extrovertního recidivisty může humorně zapůsobit na diváka a může se z něj stát kasovní trhák.
Akurátik že ja som si vo filme, hoci som ho videla viackrát, vôbec nevšimla že by to bol nejaký recidivista čo by vyšiel z väznice, ako sa nám snažia vysvetliť v tomto texte. Na mňa to pôsobilo že to bol dlhodobbo nezamestnaný ktorý ani o prácu záujem nemal. že by som niečo prehliadla?

A tiež som si nevšiml že by hlavný protagonista filmu bol vo filme aristokrat. Ale v skutočnom živote bol. Tento žil v nádhernom paláci v Paríži Hôtel de Longueuil. Proste v dome aký by jeho neskorší opatrovateľ najradšej vykradol. Angelikologicky sa takto dostáva zlodej z dvora zázrakov do šľachtického paláca ako opatrovateľ. Ja vždy hovorím že život píše oveľa šialenejšie príbehy ako čo dokáže vymyslieť spisovateľ.
Predlohou na film bol skutočný životný príbeh aristokrata a výrobcu šampaského menom Philippe Pozzo di Borgo. Videla som o tých dvoch dokumentárny film. POZOR SPOILER
https://www.youtube.com/watch?v=__cXjioD6M0
toto je článok z Wiener Zeitung - Interview z Alžískym opatrovateľom - sú z Filipom dodnes najlepší priatelia a vraví že 10 rokov z Filipom čo ho opatroval prešlo ako v bláznivom sne - ak máte záujem o skutočný príbeh, upozorňujem že dnes si každý už môže priamo v browseri zapnúť automatický prekladač.
Abdel Sellou sa narodil v roku 1971 v Alžíri a vo veku štyroch rokov prišiel do Paríža, kde ako teenager čoskoro skĺzol na zlé chodníčky. Po pobyte vo väzení ho milionár Philippe Pozzo di Borgo zamestnal ako opatrovateľa – to bol začiatok priateľstva, ktoré zásadným spôsobom zmenilo Sellouov život.
https://www.wienerzeitung.at/h/abdel-sellou
Hôtel de Longueuil - ak som správne pochopila Filip ho v roku 2010 predal prezidentovi Gambie. Teraz žije v Maroku a Abdul, ktorý žije doma v Maroku a má vlastnú firmu ho tam často navštevuje. Filip sa znovu oženil a má dve adoptívne dcérky.
L’hôtel de Longueuil, tiež zvaný Hôtel de Maisons na ulici 51 rue de l’Université, patril rodine aristokratov Pozzo di Borgo.
https://fr.wikipedia.org/wiki/H%C3%B4tel_de_Maisons
https://paris-promeneurs.com/l-hotel-de ... tel-pozzo/
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka pod čiarou: Takéto hoteli v Paríži, vo Viedni a iných mestách ešte stále z veľkej časti obývajú boháči a aristokrati. V Taliansku napríklad sú aj dnes pri peniazoch tie isté rodiny ktoré pri nich boli už v 13,14,15 storočí. Taliani si kedysi v postate kúpili Francúzsko, keď toto kvoli vojnám bolo absolutne bankrot. Medicejski zbohatli na dlhových vojenských úpisoch a preto bola Katarina Medicejská pre kráľa Francie dobrá partia - potrebovali peniaze. Medicejski a Borgiovci a im podobní, to vám boli pápežské rodiny ako keby ich vyslalo samotné peklo.

Vojny sú čas keď bohatí ryžujú ešte viac bohatstva a chudobní to platia. (chudobou a životmi) Nič sa nezmenilo.