PenelopaW píše: *

17 dub 2020, 09:01

Aby se to nezamluvilo, připomínám zadání jarní "soutěže":

Sepíše někdo nějakou epizodu z doby, při níž se Desgrez plavil na lodi a živil se jako námořník?

Může jít o příběh humorný, napínavý, dobrodružný, v němž se pan pařížský advokát ukáže jako hrdina, i příběh "ze života", kdy bude diskrétně blinkat někde stranou od ostatních, zatímco Sorbonna bude při mořské bouři kňučet v podpalubí s mokrým kožichem. Zadání je volné, takže uchopení tématu se meze vůbec nekladou. Mně by se třeba líbilo nějaké povídání mezi námořníky a Desgrezem, kdy si při černé hodince po skončení směny vypráví různé příběhy .

Kde nic tu nic, a tak jsem zadání jarní soutěže splnila já sama . Sice o rok později, ale jak se říká: pozdě, ale přece!

Původně mělo jít o hříčku tak na pět šest odstavců, ale jen úvod se mi vytáhl na tři strany, a pak se mi to celé vymklo z rukou. Velice děkuji všem betačtenářkám (Delphine, Dasha, Tereza, ...) za jejich nápady a podněty, přičemž největší dík patří Tereze, která krásně popostrčila a dopsala závěr. Sice jsem ho nakonec trošilinku posunula jiným směrem, aby se mi hodil do krámu, ale bez ní by nebyl tak pěkný.

Hudební doprovod k narození atmosféry: https://www.youtube.com/watch?v=o4evhYFZKag


Pokračování přidám v dalších dnech.

Konečně, byla přece hrozná škoda schovávat tak krásný text v šuplíku. Jenže ty sis ho zatím vybrousila k dokonalosti Kromě atmosféry a způsobu vyprávění je potřeba ocenit ještě úžasný nápad s hádankou pro čtenáře. Velice dobře samozřejmě působí i závěr, který si snad přečteme co nejdřív - s Terezou jste se opravdu vytáhly.
Doufám, že tahle fikce potěší ostatní stejně jako mě. Díky za ni

Dík patří Tereze, já si to jen přemluvila po svém... Děkuji za poděkování a doufám, že dárek udělal radost. Dala jsem ho nejen sobě, ale opožděně i Sofinavě .

Pokiaľ si presne spomínam, s tou fikci + som ťa otravovala ja. A napokon, hoci si to hodila do placu ale nikto sa toho neujal, som sa dočkala.

Fikce ma chytila za srdce z viacerých dôvodov. Nie len že sa v nej zjavuje hňeď pár mojich oblúbených postáv, ale ešte si poriadne začrela do keltského folklóru, teda klobúk dole za obsiahle rešerše!

Fikce ma chytila za srdce aj preto, lebo môj nebohý Joffrey nielen že bol kelt (Ír) a jeho babka z matkynej strany mala Bretónsky pôvod, ale samozrejme mal kapitánsky preukaz na lode všetkých možných druhov a veľkostí, na rieke či na mori, snáď okrem iba tých veľkých monštier na hromadnú prepravu osôb.

V kapele veľmi často spieval pesničky z námorníckou tématikou - a keď už sme pri tom folklóre, jeho najznámejšia je tá, kde spieva legendu o námorníckom nebi, kttoré sa bohvie prečo volá Fiddlers Green.
V tomto námorníckom nebi sa ryby nemusia chytať do sieti ale skáču samé do lode, je tam hromada krásnych mladých žien, flaše z rumom rastú na každom strome a v krčmách v prístave je pivo zadarmo atď atď ....

Všimni si ten pohyb rúk keď ho kolega s kapely uvádza a hovorí o tých krásnych ženských čo sú v tom námorníckom nebi.

https://www.youtube.com/watch?v=OHzC_QPeSQk

jednoducho a proste si absolútne dokonale vystihla chlapskú partu na lodi, ktorá sa najskôr baví o veciach mystických, a neskoršie o ženských! kompliment! úplne som ich všetkých pri čítaní mala pred očami ...a to ti hovorí niekto kto sa často takých to čisto mužských sedeníčiek ako jediná ženská zúčastňoval

Inak úplne vidím pred očami Desgreza ako mení hlasy a predvádza každú osobu z príbehu ako herec z Molierovej drámy - nuž či nešiel ako predavač octu k Soissonke alebo na výzvedy do Bastily prezlečený za kňaza?

Dala by som si vrtať koleno za to, aby som ho počula ako napodobňuje nárečie tej ženskej o ktorej rozprával!

PS: Znelku ako úvodnú pesničku si lepšiu vybrať nemohla.

Moc ráda jsem si úvod Černé hodinky opět přečetla.
Ráda se v četbě vracím někam dál do historie. A pokud je to navíc do mužského světa a jako bonus dostanu moře, pak jsem nadmíru spokojená.
Zábava, při které jsou ti lidé odkázáni jen sami na sebe. Na to, co prožili, co někde slyšeli, příběhy občas kvůli zábavě přibarví a zveličí a mě jako tichého pozorovatele také i poučí - třeba Ankou, kterého jsem si musela googlit.
Desgrez je unavený, vyčerpaný, takový, jakého ho příliš neznám- a tato jeho nová poloha se mi moc líbí.
Jsem zvědavá, co na něho ještě prozradíš - vím, jak opustil Paříž a co v té chvíli řekl. Vím, kdy a za jakých okolností se v románu najednou zase vynořil.
A co se stalo mezi tím....?
Třeba právě to, co jsi napsala.

Penelopo, také jsem si začátek epizody na moři ráda znovu přečetla.
Loď a námořníky jsi popsala moc hezky.
Desgrez je v jiném prostředí než zná, skrývá se a poznává nové lidi. Jeho věrná Sorbonne je s ním.
Nékdy je lepší si vychutnat příběh po částech a těšit se na pokračování.

Děkuji moc za komentáře, zejména i proto, že jste to už všechny četly .

Mimi, díky Tobě vznikl publikovaný úvod, protože jsem vycházela z Tebou doporučení knihy od Kožíka: Bretaň, dcera oceánu.

@Moirra

Pokiaľ si presne spomínam, s tou fikci + som ťa otravovala ja.
Přesně tak!

V tomto námorníckom nebi sa ryby nemusia chytať do sieti ale skáču samé do lode, je tam hromada krásnych mladých žien, flaše z rumom rastú na každom strome a v krčmách v prístave je pivo zadarmo atď atď .... Všimni si ten pohyb rúk keď ho kolega s kapely uvádza a hovorí o tých krásnych ženských čo sú v tom námorníckom nebi.
To je nebe skoro pro každého muže, ne jen pro rybáře, ne? A ten pohyb rukou - to naznačoval violoncello!

Inak úplne vidím pred očami Desgreza ako mení hlasy a predvádza každú osobu z príbehu ako herec z Molierovej drámy - nuž či nešiel ako predavač octu k Soissonke alebo na výzvedy do Bastily prezlečený za kňaza?
A vidíš! Třeba toto se Dashe nepozdávalo, ta si ho takto představit nedovedla . Přesně, jak píšeš, kdyby neměl herecký / komediální talent, těžko by mohl měnit převleky při své práci policisty. Kdykoli se dívám na staré kriminální seriály, "tajnýho" příslušníci galerky poznají okamžitě, kdežto Desgrez musel být natolik úspěšný, že ho pověřili zatčením markýzy de Brinvilliers .

Anna již byla obeznámena s tím, že zachmuřený a zarostlý tesař, kterého potkat v zešeřelém lese na opuštěné lesní cestě by nejednomu vyneslo obavy z loupežného přepadení, je ve skutečnosti velkým obdivovatelem múzy Thálie, ale Desgrez byl tímto novým objevem Mersonovy osobnosti lehce překvapen. A když se tesař zálibně rozhovořil o divadelním světě, kde v barevných kulisách před jeho očima ožívají nejrůznější postavy a příběhy, advokát musel obdivovat míru lyričnosti, jíž byl starší muž obdařen. On sám si mnohokrát pohrával s myšlenkou, že kdyby mu osud rozdal jiné karty, a kdyby si byl jist, že jeho rodinu to neuvrhne do špatného světla, dávno by se dal k divadlu a živil se jako herec, které tak často s líčidly na tvářích potkával u Corbassona na náměstí Montorgueil, kam si večer po představení přišli svlažit hrdlo vyschlé vášnivými vzdechy.

A cožpak jsi Ty sama nenapsala:

Desgrez si poriadne upil
- Prezradím vám tajomstvo. Keby som sa nebol stal policajtom bavilo by ma byť hercom. Veď iba vďaka mojim všakovakým prestrojeniam som sa vždy dostal k dôležitým informáciám. Ešte predtým ako ma do Bastily za vami pustili oficiálne, bol som tam prestrojený za spovedníka. Koaussi-Bu som od Soissonky vylákal prestrojený za predavača octu, Brinvillers som zatkol ako kňaz, v odeve chudobného pisárika som sa motal na dvore zázrakov a v Louvri som bol ako lokaj. Ako murársky majster som bol vo Versailles a zahral som sa už aj na lekára z Talianska, Španielského astronóma či veštca z ďalekého Egypta.
- Ako to že ma to vôbec neprekvapuje? Smial sa Joffrey.
Ani by som sa nečudoval keby ste sa bol minulý či predminulý rok vynoril v kanadských lesoch ako indiánsky bojovník. Ba dokonca sa mi zdalo že moja manželka je tak trochu sklamaná že ste to neurobil.


Včera by to s ohledem na narozeniny D. ml. bylo stylovější, ale nedostala jsem se k tomu, a tak pokračování přidávám dnes.

Pro úplnost doplňuji - "Dobrý král Jindřich":

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vive_Henri_IV.
https://www.youtube.com/watch?v=4h5M78YVN8M

Penelopo, jsem ráda, že můj tip na knihu Františka Kožíka Ti byl k užitku.
Kolikátý narozeniny slavil D. ml.?

Ha-Ha chlapi si "púšťajú" porno na spôsob 17 storočia - to bude naozaj v prístave po pristaní poprask
tentokrát to bude záchrana zúfalcov

Páči sa mi ako všetko do seba zapadá ako ozubené kolečká.Svkelá pripomienka Jarmoku Saint-Germain.

Ako som už spomínala mňa život už dávno naučil že svete je malý -
takže ma vôbec neprekvapuje že sa na tej lodi nachádzal aj nám dobre známy Melchior Pannassave.
(kto by nevedel vzal na lod Angeliku a Savaryho v 4 diely po stroskotaní galéry)

A toto je definitívne môj higlight:

„Navrhla mi, že si zahrajeme na vojáky, a já byl tak zpitomělej jejím úsměvem a těma rozpuštěnejma vlasama, že jsem na to kejvnul.“
„Na vojáky?“ divil se Auffrai za všechny ostatní. Sám už zažil nespočet milostných her a dokázal hodiny vyprávět jen o různých způsobech předehry, ale tohle bylo i pro něj něčím novým a naprosto se vymykalo dosavadní zkušenosti.
„Jak to probíhalo?“ bafnul Huaud z dýmky. I v něm Marseillan navzdory nelibosti probudil jistou dávku zvědavosti.
„Dávala mi různý pokyny, a když jsem povel splnil, přišla odměna. Nakonec jsem dostal vyznamenání za odvahu,“ mrkal Pannassave, stříhal huňatým obočím a šibalsky se smál, „ale to jsem už vydával povely já.“


ha ha ha to nemá chybu geniálne

ak ešte doteraz niekto neprišiel na to kto tá ženská bola - tak si musí znovu povinne načítať kánon

moirra píše: *

03 dub 2021, 20:50

ak ešte doteraz niekto neprišiel na to kto tá ženská bola - tak si musí znovu povinne načítať kánon

Myslím, že určitě ano, ale nikomu, kdo to četl, se to jméno zatím nechce prozrazovat.

I pro mě je Penelopo příběh s vojenským výcvikem tou oblíbenou částí :

„Dávala mi různý pokyny, a když jsem povel splnil, přišla odměna. Nakonec jsem dostal vyznamenání za odvahu,“ mrkal Pannassave, stříhal huňatým obočím a šibalsky se smál, „ale to jsem už vydával povely já.“

„Na ulici? Na Cité?“ ptal se jen s mírným despektem v hlase Desrez netuše, že Martin Panna si ve stejnou chvíli v duchu klade otázku, jak se ze zbožného námořníka, který musel jít ráno na mši, stal takový zhýralec. „Za bílého dne?“

„Však jsme taky halekali tak nahlas, že na nás závistivá manželka nějakýho soudce, co měl kousek odtamtud kancelář, poslala dva písaře s holema. Nakonec jsme skončili pod mostem, ale řeknu vám, až budu mít tu novou plachetnici, pojmenuju ji po tý holce.“

„Ona ti řekla svoje jméno?“ divil se Andre.

„Ani nemusela, vyčetl jsem jí ho z obličeje,“ mrkl Marseillan a rozhodil rukama. „Kráska.“


A úplně vidím tu scénu z Postřižin, jak si Vašáryová a Hanzlík hrají na vojáky. Sice to ta námořníkova "Kráska" uchopila z trochu jiného konce, ale oboje bylo super.

Tereza píše: *

04 dub 2021, 10:02

moirra píše: *

03 dub 2021, 20:50

ak ešte doteraz niekto neprišiel na to kto tá ženská bola - tak si musí znovu povinne načítať kánon

Myslím, že určitě ano, ale nikomu, kdo to četl, se to jméno zatím nechce prozrazovat.

Protože to stejně čtou jen ti, kteří to již četli, přidala jsem dnes poslední, závěrečnou část. Nyní už mohu položit kontrolní otázku, zda jde opravdu o ódu na Sorbonnu nebo na jinou dámu .

Pokud by na někoho po přečtení padly chmury či zádumčivá nálada hlavního hrdiny, může si spravit chuť zde:
https://www.youtube.com/watch?v=1e1rkwcRTI0

Jelikož z betačtenářů nikdo neodpověděl na položené otázky, podkládám je nyní zcela veřejně:

1. Kolik měřil štrasburský loket a kolik pařížský?
2. Které všechny postavy z kánonu se v textu mihly, ať přímo či formou zmínky?
4. Jde skutečně o hommage Sorbonny nebo někoho jiného?

No, přinejmenším na tu první otázku není právě moc lehké odpovědět. Wikipedia takové míry vůbec nezná (https://cs.wikipedia.org/wiki/Loket_(d% ... m%C3%ADra) ), takže my neodborníci jsme pěkně nahraní
K druhému bodu - to bude taky dost hubená odpověď. Princ de Condé a nejsem si jistá tím písařem s parukou? Je pravda, že nemám originál právě čerstvě načtený, asi to budu muset napravit Doufám, že mě někdo jiný doplní.
Každopádně ještě jednou díky Penelopě za nádherný příběh

Delphine píše: *

07 dub 2021, 18:19

K druhému bodu - to bude taky dost hubená odpověď. Princ de Condé a nejsem si jistá tím písařem s parukou? Doufám, že mě někdo jiný doplní.

Princ de Condé je samozrejme zásah do čierneho. A je aj jasné že niekto doplní: ten pisár bol náš skvelý pán Clopot, o ktorom Desgrez hovorí že

Je to takový brouček, který se živí spisy, ale ve svém oboru je to malý bůh.

https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... ?f=3&t=777

Potom tam bol ešte Melichor Panslave, ale toho som už spomínala,

a z Dezgrezovej fikce je tam zmienka o tesarovi Mersonovi a Desgrezoveho dievčaťa Anne

čo sa týka hrdiniek z chlapského rozprávania - neprezradím o jakú ženské sa jednalo - ale Angelikologicky zdatným čitateľkám musí byť nad slnko jasnejšie že sa u všetkých príbehov jedná o jednu a tú istú ženskú - ibaže každý ju stretol inokedy a inde

No ešte teda k fikci:
v závere naozaj sa téma napokon krásne zvrtla zo ženských kriviek na ženskú dušu a ženské srdcia.

Námořník přejel posluchače významným pohledem.
„Šak jsem říkal, že pořádnou ženskou nepoznáš jen v posteli!

Ach Penelopa ten nádherný sentimentálný záver

Znovu se přitiskl ke svému psovi. „Chraň Bůh, kdyby se jim někdo pokusil ublížil,“ zašeptal. Snad tu tichou modlitbu směroval ke svatému Mikuláši, svému patronovi, který držel ochrannou ruku nejen nad advokáty, ale i nad námořníky, anebo možná jen ke svému svědomí. Každopádně jeho pes opět prokázal, že mu rozumí, Sorbonna se ve spaní zavrtěla a vtiskla mu do dlaně čenich. A v tu chvíli pochopil, že jeho přítelkyní a ženou do nepohody je právě ona.

Tereza píše: *

04 dub 2021, 10:02

A úplně vidím tu scénu z Postřižin, jak si Vašáryová a Hanzlík hrají na vojáky. Sice to ta námořníkova "Kráska" uchopila z trochu jiného konce, ale oboje bylo super.

ha ha Tereza ano !

Výborně dámy, ale ještě Vám tři postavy unikly . (Nepočítám-li pana de Thorigny, na kterého si vzpomněl Desgrez, a který se objevil v jiné fikci.) Přidám nápovědu:

1. Dohodil mu ho chlapík ustrojený jako šlechtic, který jim za menší poplatek půjčil i pokojíček v rue de Glatigny.

2. Šli jsme do takový zapadlý uličky, kde šuměla voda, nebejt smradu zkaženýho ovoce z nedalekýho přístavu, mohl jsem si představovat, že jsme u moře. (...) Však jsme taky halekali tak nahlas, že na nás závistivá manželka nějakýho soudce, co měl kousek odtamtud kancelář, poslala dva písaře s holema.

3. Byl jsem tehdy ještě kluk, když vedle mě kamarádovi dělová koule u Nordlingenu urvala vobě nohy.

PenelopaW píše: *

08 dub 2021, 11:32

Výborně dámy, ale ještě Vám tři postavy unikly

1. Dohodil mu ho chlapík ustrojený jako šlechtic, který jim za menší poplatek půjčil i pokojíček v rue de Glatigny.

2. Šli jsme do takový zapadlý uličky, kde šuměla voda, nebejt smradu zkaženýho ovoce z nedalekýho přístavu, mohl jsem si představovat, že jsme u moře. (...) Však jsme taky halekali tak nahlas, že na nás závistivá manželka nějakýho soudce, co měl kousek odtamtud kancelář, poslala dva písaře s holema.

3. Byl jsem tehdy ještě kluk, když vedle mě kamarádovi dělová koule u Nordlingenu urvala vobě nohy.

ja som to zaregistrovala už pri prvom predpremiérovom čítaní

ale nechcem všetko hádať iba ja - takže to prvé: to asi bude ťažko vedieť niekto kto nečítal integrále alebo Nemeckú knihu
- možno pomôžem tým že to bola to ulica kde za Katedrálou Notre Dame šlapali šľapky - takže kto asi mohol byť ten chlap, čo nebol šľachtic ale bol ustrojený ako taký ?

k číslu 2 pomôžem tiež pretože myslím že je pre bežnú Angelikoložku dosť ťažké: takže pridávam že ten prístav sa spomína aj v knihe, Angelika ho videla z okna domu keď sa ocitla prvý krát v Paríži, a ten dom sa nachádzal na parížskom mestskom ostrove Ille de Cite (ja viem aj ako sa ta ulička volala: ..... ale nechám hádať iných

kto chce nech si pomôže tuto:

PARÍŽ - Po stopách Angeliky

https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... f=16&t=569

číslo 3 by mal uhádnuť každý

PenelopaW píše: *

08 dub 2021, 11:32

"Protože to stejně čtou jen ti, kteří to již četli, přidala jsem dnes poslední, závěrečnou část."

Zdá se, že podle počtu zobrazení už Tvoji povídku objevila spousta dalších čtenářek

PenelopaW píše: *

08 dub 2021, 11:32

"Jelikož z betačtenářů nikdo neodpověděl na položené otázky, podkládám je nyní zcela veřejně:
1. Kolik měřil štrasburský loket a kolik pařížský?"

Doufám, že tuhle hádanku nám prozradíš? Za sebe ji bohužel musím vzdát

Delphine píše: *

11 dub 2021, 10:24

PenelopaW píše: *

08 dub 2021, 11:32

"Jelikož z betačtenářů nikdo neodpověděl na položené otázky, podkládám je nyní zcela veřejně:
1. Kolik měřil štrasburský loket a kolik pařížský?"

Doufám, že tuhle hádanku nám prozradíš? Za sebe ji bohužel musím vzdát

L'aune à Strasbourg (štrasburský loket) = 0,52 m
L'aune à Paris (pařížský loket) = 1,19 m

Zdroj: Les unités de mesures anciennes (http://www.genealexis.fr/cartes-postale ... iennes.php)

Na "záhadu" kolem délky lokte jsme narazili, když jsem v jiné fikci popisovala (tuším) Bastilu a přepočítala si výšku hradeb na vzdálenosti v loktech. A strhla se diskuse, kolik loket měřil, neb podle délky lidského lokte se zpravidla pohyboval kolem 0,5 m, kdežto já operovala s tím pařížským, který byl dvojnásobný . Po nahlédnutí do tabulky v odkazu je patrné, že lokální rozdíly byly značné:

1,19 m à Paris
0,812 m à Troyes
0,66 m à Lille
1,432 m à Laval
0,63 m à Nancy
0,667 m à Metz
0,808 m à Bourg
0,52 m à Strasbourg
1,18 m dans le Beauvaisis
0,80 m en Bourgogne et en Picardie
entre 1,327 et 1,949 m en Bretagne
1,97 m dans le Dauphiné
0,88 à Bayonne

moirra píše: *

08 dub 2021, 15:26

PenelopaW píše: *

08 dub 2021, 11:32

Výborně dámy, ale ještě Vám tři postavy unikly

1. Dohodil mu ho chlapík ustrojený jako šlechtic, který jim za menší poplatek půjčil i pokojíček v rue de Glatigny.

2. Šli jsme do takový zapadlý uličky, kde šuměla voda, nebejt smradu zkaženýho ovoce z nedalekýho přístavu, mohl jsem si představovat, že jsme u moře. (...) Však jsme taky halekali tak nahlas, že na nás závistivá manželka nějakýho soudce, co měl kousek odtamtud kancelář, poslala dva písaře s holema.

3. Byl jsem tehdy ještě kluk, když vedle mě kamarádovi dělová koule u Nordlingenu urvala vobě nohy.

ja som to zaregistrovala už pri prvom predpremiérovom čítaní

ale nechcem všetko hádať iba ja - takže to prvé: to asi bude ťažko vedieť niekto kto nečítal integrále alebo Nemeckú knihu
- možno pomôžem tým že to bola to ulica kde za Katedrálou Notre Dame šlapali šľapky - takže kto asi mohol byť ten chlap, čo nebol šľachtic ale bol ustrojený ako taký ?

k číslu 2 pomôžem tiež pretože myslím že je pre bežnú Angelikoložku dosť ťažké: takže pridávam že ten prístav sa spomína aj v knihe, Angelika ho videla z okna domu keď sa ocitla prvý krát v Paríži, a ten dom sa nachádzal na parížskom mestskom ostrove Ille de Cite (ja viem aj ako sa ta ulička volala: ..... ale nechám hádať iných

číslo 3 by mal uhádnuť každý

No ako vidím nikto sa do komentovania odpovedí k osobám vo fikcii nepustil, hoci očividne podľa počtu nakliknutí fikciu čítalo dosť ľudí a som si istá že si ňou spravila radosť nielen mne.

takže poďme na to:

1. To musel byť podľa mňa Krásavec - Pasák ktorého Angelika tiež poznala z dvora zázrakov - volali ho krásavec lebo vždy býval nóbl ustrojený

2. jednalo sa o ovocný prístav na mestskom ostrove v Paríži a jednalo sa o Pekelnú ulicu, v ktorej bývala Angelikyna sestra Hortenzia - ktorá zrejme poslala manželových pisárov s palicami - a viem si ju dokonale predstaviť ako vyvracala oči k nebu. až na to že on nebol sudca ale notár

Tuto vidíme domy na pekelnej ulici z výhľadom na Seinu a ovocný prístav a teraz samozrejme chápeme tiež prečo Angelika z okna tak dobre videla Place de Greve:



Viac: https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... f=16&t=569

3. Dělová koule u Nordlingenu urvala vobě nohy? .......jedná sa o drevený zadok - Drevenú riť, Angelikynho kumpána z dvora zázrakov, neskoršieho kráľa žobrákov.



Viac o dvore zázrakov z diela pani AG:

https://www.angelique.cz/phpBB321/viewt ... f=16&t=633

No a všetci chlapi na lodi rozprávali o jednej a tej istej ženskej - ktorú stretli v rozličných fázach jej života a očividne na ňu nikdy nezabudli

Ak sa mýlim oprav ma Peelopa poprípade dolož vyššie uvedené citátmi s kánonu.

Vynikajúca prácička!

moirra píše: *

17 dub 2021, 14:39

Vynikajúca prácička!

Souhlasím a získáváš 10 bodů z 10!

1. V českém překladu je uváděn jako Fešák.
2. Hortenzie (ovocný přístav Saint-Landry)

Nakonec získali adresu královského prokurátora, který bydlel jako většina ostatních soudních úředníků nedaleko Justičního paláce na ostrově Cité ve farnosti Saint-Landry.
Ulice se jmenovala rue de l'Enfer, Pekelná, což Angelice připadalo jako zlé znamení.
(...) Zároveň tu však byla cítit jakási pronikavá, trpce sladká vůně. Angelika se vyklonila a viděla, že dřevěné piloty, které podpírají starý dům, se noří do bahnitého břehu, zaplaveného zbytky
shnilého ovoce, kolem něhož se už rojily vosy.
Napravo, na rohu ostrova, byl malý přístav zatarasený říčními nákladními loděmi. Vykládaly se tady bedny pomerančů, třešní, hroznů a hrušek. Urostlí, ale otrhaní mládenci stáli na palubách lodí, kousali do pomerančů a vyplivovali slupky, které vlny odnášely podél domů, pak si svlékli kalhoty a potápěli se do bledé vody. Od přístavu vedla dřevěná lávka nalakovaná na jasně červeno. Spojovala Cité s ostrůvkem na Seině.

Čekala jsem, jestli se někdo chytí toho soudce . On i Desgrez je označován jako osoba "soudcovského stavu", ačkoli soudce a advokát jsou dvě odlišné profese, stejně jako prokurátor. Takže Melchior mohl pojem použít v obecném slova smyslu (soudce = každý, kdo nosí talár), anebo jen nevěděl, co je manžel té paničky zač .

3. Dřevěnej zadek

Ešte mám malú otázočku, prehliadla som niekde čo bola cieľová destinácia?

A keďže snívať ešte zakázané nieje tu sa dá prenajať aj plachetnica na hocijakú z destinácií.
S kapitánom aj bez kapitána.



https://www.filovent.com/uk/boat-hire/F ... _Malo.html

moirra píše: *

17 dub 2021, 16:42

Ešte mám malú otázočku, prehliadla som niekde čo bola cieľová destinácia

Nepřehlédla, uvedeno to nebylo, je to v podstatě jen taková epizodka v rámci většího příběhu. V něm Desgrez vystoupil v Nantes:

Menší obchodní loď, s jejímž kapitánem se v přístavu domluvil již po přistání, měla namířeno do Gijónu se zastávkou v Nantes.

K Polaččině dobrodružství s vojáky se docela pěkně hodí tenhle článek: https://www.dotyk.cz/magazin/markytanky ... 00119.html

Delphine píše: *

07 črc 2021, 19:43

K Polaččině dobrodružství s vojáky se docela pěkně hodí tenhle článek: https://www.dotyk.cz/magazin/markytanky ... 00119.html

Díky! To bylo zajímavé čtení . Líbil se mi úvodní obraz ženy, co lakonicky odsune mrtvolu a čepuje při tom alkohol, ten byl takový Polačkovský. Ovšem osud Madeleine Kintelberger, to bylo hodně "husté" na závěr .

PenelopaW píše: *

07 črc 2021, 20:07

Delphine píše: *

07 črc 2021, 19:43

K Polaččině dobrodružství s vojáky se docela pěkně hodí tenhle článek: https://www.dotyk.cz/magazin/markytanky ... 00119.html

Díky! To bylo zajímavé čtení . Líbil se mi úvodní obraz ženy, co lakonicky odsune mrtvolu a čepuje při tom alkohol, ten byl takový Polačkovský. Ovšem osud Madeleine Kintelberger, to bylo hodně "husté" na závěr .

To tedy bylo.