Musím konstatovat, že :
jestli Desgrez není tím panem Dokonalým, jeho "opice" naprosto dokonalá je .

Myslím, že většina chlapů je ve stavu opilosti protivná, ale on je skvělý. A tento jeho dotaz je třešnička na dortu :
Chvíli mlčeli, než mu to nedalo a zeptal se: „Vás nezajímá, kdo vyhrál?“
Musela sama sobě položit otázku, jestli v jeho hlase opravdu zaslechla drobnou stopu zraněné pýchy.
„Kdo?“ zeptala se nakonec a snažila se lhostejností maskovat pobavený úsměv, který se jí dral na rty.
Desgrez si povzdychl. „Vyhrál bych já, ale všechny nás vyhodili na ulici.“

Doufám, že příště přijde střízlivý a pak ... . Docela to Anne přeju.

Citovat:

Antoinette Marii-Claire vykládala, že žádná stálá služebná v domě nežije - jedna služka dochází do rue Jean-Bausire umývat dvakrát týdně schody a další jednou týdně poklízí celý dům, že mytí nádobí zastávala ona sama, ale pomáhal jí Gilles, kde na dvorku ukládají palivové dříví, v který den přichází pradlena vyzvednout prádlo či kde v Paříži sežene nejlepší ryby. Marie-Claire byla učenlivá, nebála se zeptat, když něco nevěděla, a do Antoinettiných povinností vklouzla s lehkostí a přičinlivostí mládí. Mistr Merson měl možnost se přesvědčit, že je to slušná dívka, a jeho nevraživost pramenící z té velké změny jeho soukromého života postupně pomalu mizela.

No tak tieto všetky detaily som ti zožrala aj s navijákom Aj Angelika keďže ako si Joffrey vo Wappasu správne spomenul pochádzala s chudobnej šľachty sa vedela obracať, hlavne v kuchyni (istotne sa čo to priučila už ako dievčatko od Fantiny)
a inteligentná a učenlivá Anne úlohu hospodynky istotne zvládne

ha-ha: žal z odchodu Antoinetty nakonec zahnala ryze mužská spokojenost z plného žaludku

V několika momentech ho mátlo její držení těla a příliš spisovný jazyk, který používala, ale pracovala dobře, takže jisté kontrasty její osoby vždy nakonec pustil z hlavy.
ešte že chlapi na rozdiel od nás žien (z výnimkou Joffreyov a Desgrezov) rozmýšľajú jednoducho a nekombinujú a neomieľajú v hlave všetko na tisícoraký spôsob, ako my ženy máme vo zvyku ....

Merson netušil, že její loučení s „bratrancem“ proběhlo v tíživých rozpacích z obou stran a v podivné nedotaženosti, kterou si oba uvědomovali, ale ani jeden z nich ji neprolomil. Smrt prostitutky Kopretiny mezi ně vrhla stín a zůstalo v nich mnoho nevyřčených slov.

ach!

A považujem za rozkošné že si aj Desgrez najskôr musel poriadne pripiť aby sa vybral za Marie-Claire.

moirra píše:

PenelopaW píše:

Ovšem já bych měla už konečně vyhledat terapeuta, neboť mne ihned začala napadat nový text:

Zabili, zabili, dívku Kopretinu,
míří teď v Chatelet, místo na hostinu.
Byla tu, není tu, Sorbonna u plotu...

ha ha len pokracuj ked som ja mohla skladat pamflety a prekaldat okcitancku poeziu - preco by si nemohla versovat?

Nejsem si jistá, zda toto je zrovna ta nejhodnotnější poezie . To mne víc láká složit pamflet na Peyraka .

http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =30#p24397

moirra píše:

No nasadila si mi chrobaka do hlavy mozno bude nieco v tych zapiskoch z bastily - ci mali sluzobne nejake zmluvy

To nevím, jestli to bude zrovna tam . Ale určitě to někde bude, jen je otázka kde . Zkusím se ještě pozeptat po známých, popř. sepsat nějaký erudovaný dopis do Akademie věd , jak to bylo třeba v našem prostředí. Protože pokud touto dobou existovaly "pracovní smlouvy" u nás, stopro musely být i v jiných evropských státech, byť třeba s jinou formou...

moirra píše:

pochybujem ze by bol Jehan tak stedry - sviecky som uz resersoval do fikce o mladom Joffreovi v Toulouse a zistila som ze material na sviecky bol tak drahy ze sa o nedopalky zo sviecok vo Versailles pisali zmluvy ktory sluzobnik ma pravo si zobrat , ich zvysky (tzv. nedopalky) z ktorych miestnosti

Vidíš, vidíš, a toto jsi mi mohla napsat do e-mailu, kdybys tolik nepracovala a víc angelikovala .
Tu výtku naprosto beru, sama jsem s tím zápasila, jestli to nakonec nevypustit, ale pak jsem si říkala, že když svíčkař nechává hořet svíčky u sochy Mikuláše, mohl by jich nějakou zásobu dávat i nájemníkům, ale samozřejmě tak, aby toho nikdo nenadužíval... A navíc jsem nechtěla, aby jim k tomu prvnímu aktu smrděla nějaká páchnoucí lojová lampička, to už mi z toho elegantní čadící svíčka vyšla líp .

moirra píše:

no Angelika bola este sialenejsia - v obdobi ked uz vedela ze nema peniaze rozdavala saty a Montespanke dokonca darovala briliantovy nahrdelnik pokial si spravne spominam .... take sialenstvo!

Jj, taky jsem si to říkala, jak jsem to teď četla... Sama se rozhodla šaty prodat, a pak je věnuje úplně cizí ženské, která jí za to ani nepoděkuje... Z mého pragmatického pohledu bylo plýtvání i to, že nechala peníze katovi, přestože jí je vracel s tím, že nemohl odsouzeného uškrtit, ale zas tady chápu, že zrovna měla myšlenky někde jinde a peníze byly to poslední, co jí zajímalo... nicméně, kdyby myslela strategicky, mohla je dát Barbe pro kojnou a Florimond by nemusel spát ve psí boudě . Ačkoli podle částky, kterou si kojná za toho půl roku péče o děti řekla, by asi ani to nestačilo...

moirra píše:

no aj dnes sa najdu statisice zien ktore financuju kozmeticky priemysel tym ze veria na kadejake zazracne masticky a vodicky

Já si zrovna říkala, kdo třeba nakupoval o Velkého Matyáše. Pokud běžně frčely žabí kameny a rohy jednorožce proti jedu, tak coby si lidé nekupovaly podezřelé masti kvůli tomu, "aby se nepopíchali o trny lásky" . A sám Lidožrout, než si Angeliku vzal do postele, ji nechal vyšetřit felčarem a řekl jí, že pokud nebude úplně v pořádku, vězeňský lékař jí dá nějakou mast, protože on osobně je opatrný . Pokud měl člověk dobrou reklamu a zákazníci nedošli úhony, mohla tohle být slušná živnost . Připomíná mi to ten díl Četnických humoresek, kdy podvodník prodává mast proti početí a mast na potenci - oboje je máslo, jen v tom pro muže je pepř, kdežto pro ženy nějaké bylinky .

moirra píše:

No tak tieto všetky detaily som ti zožrala aj s navijákom Aj Angelika keďže ako si Joffrey vo Wappasu správne spomenul pochádzala s chudobnej šľachty sa vedela obracať, hlavne v kuchyni (istotne sa čo to priučila už ako dievčatko od Fantiny)

Taky to do ní hustili v klášteře .

Tereza píše:

Musím konstatovat, že :
jestli Desgrez není tím panem Dokonalým, jeho "opice" naprosto dokonalá je .

Vidíš, celý tenhle dialog mne napadl zcela náhodou při mé tradiční ranní nespavosti. Původně jí měl do toho okna vlézt střízlivý, ale takhle se to i mně líbí víc .

Tereza píše:

Doufám, že příště přijde střízlivý a pak ... . Docela to Anne přeju.

Že dnes chodí ten Mikuláš, přidávám další kousek. Bude či nebude

Děkuji za milého Mikuláše.
Byla to velmi poučná exkurze do kuchyně v 17. století. Jen nevím, proč se kapitola jmenuje Briošky, kyž měla Anne na plotně vývar (teda krom toho, že kapitola s názvem "Vývar" není to pravé ořechové).

Desgrezova návštěva působí jako pohodička (mám obavy, aby brzy neskončila), ale podezírám ho, že spojil příjemné s užitečným, tedy že sloučil jakousi omluvu za vpád v podroušeném stavu s malým "špizunkem", zda je s Anne vše v pořádku.


P.S: Posledně jsem zapomněla napsat, jak mě potěšilo, že i pan advokát/policajt je díky ženě občas přinucen chodit bos:

Anna opustila lůžko, v němž byl ještě stále patrný otisk jeho těla, přehodila si přes ramena šátek a šla advokáta vyprovodit. Skutečnost, že si vyzul boty a šel po schodech jen v punčochách, aby neprobudil tesařského mistra, nekomentovala, ale v duchu se tím královsky bavila.

Briošky ještě budou .

Penelopo, hezká nadílka k Mikuláši.

Zatímco Anna odlila z hrnce na plotny trochu vývaru a položila ho před Sorbonne, pustil se Desgrez se závistivým pohledem věnovaným psovi, který Anna ignorovala, do vyprávění příběhu svého klienta.


Úplně vidím vyhladovělého pana advokáta, jak závidí Sorbonně.

„Třeba mu opravdu byla nevěrná?“ prohlásil Desgrez a zakousl se do jednoho jablka, které drze sebral na stole. Anna jen zdvihla obočí, ale místo aby ho pokárala, nalila mu na zapití do poháru mošt, který s vděčným pokývnutím přijal.


No, myslím, že by vyměnil mošt za něco teplého do žaludku.
Třeba se dočká příště.
Těším se až Anna upeče briošky. A jsem zvědavá, jak dopadla manželská rozepře, kterou má vyřešit.

mimi píše:

Penelopo, hezká nadílka k Mikuláši.

A že má Mik, Miku dnes ten svátek (a že prý ještě před lety chodil nadělovat opravdu až šestého a ne o den dříve na Jitku), tak jsem štědrá a přidávám ještě kousek .

Slibuji, že na ty briošky fakt dojde .

Tereza píše:

P.S: Posledně jsem zapomněla napsat, jak mě potěšilo, že i pan advokát/policajt je díky ženě občas přinucen chodit bos:

A jeho ponížení bude pokračovat .

mimi píše:

No, myslím, že by vyměnil mošt za něco teplého do žaludku.
Třeba se dočká příště.
A jsem zvědavá, jak dopadla manželská rozepře, kterou má vyřešit.

V tom prvním jsi se prorocky trefila a to druhé se doufám také dozvíš .

A konečně dojde i na...

Historka s únosem z kláštera je skutečně reálná a dopustil se jí skutečně v období baroka advokát François, leč nikoli , ale Gayot de Pitaval, a to v době, kdy ještě vykonával advokátské řemeslo. Bohužel se mi k tomu zatím nepodařilo zjistit nic bližšího, ač jsem zkoušela googlovat různé řetězce slov, a to i v němčině (protože v Německu se Pitavalovy sbírky těšily velké oblibě, vyšly zde v mnoha vydáních, a měly tu také nejvíce následovníků). Tudíž jsem tentokrát musela trochu fabulovat, ale třeba se ještě podaří něco zjistit a bude to na samostatnou kratičkou fikci .

Na druhou adventní neděli to v lecjaké domácnosti voní pečeným cukroví. V domě tesařského mistra Mersona je sice srpen, ale voní to tam také - BRIOŠKAMI!

O brioškách jsem poprvé četla v příbezích Malého Mikuláše, kdy se jimi často krmil tlustý spolužák Vendelín.



Jednou jsem je jedla v lepší restauraci jako přílohu, a proto mne nyní při hledání informací překvapilo, že se dají jíst i na slano.

Pro kuchařinky Annina formátu přidávám pár receptů, já sama jsem se do nich ještě nepustila. Ale kdyby mne někdo chtěl potěšit, může mi pod stromeček pár kousků upéct .

https://www.labuznik.cz/recept/parizske ... -klasicke/
https://www.toprecepty.cz/recept/37586- ... ky-recept/
https://www.toprecepty.cz/recept/22440- ... a-brioska/
https://fresh.iprima.cz/briosky
https://recepty.vareni.cz/domaci-briosky/

https://www.apetitonline.cz/vyhledavani ... ribute=All



https://slovnik.vareni.cz/briosky/
https://en.wikipedia.org/wiki/Brioche

První záznam o použití slova "brioška" (brioche) ve francouzštině pochází z roku 1404. Za vlády Ludvíka XIV., kdy se ve francouzské kuchyni začalo mnohem více používat máslo, se tato surovina stala tajemstvím pečení briošek. Pečivo se peklo v různém poměru másla a mouky v závislosti na bohatství strávníka (bohatí si mohli dovolit briošky obsahující 3:2 mouky a másla, chudší 4:1). Jestli jsem v textu správně pochopila odkaz na Rousseauovo dílo, tak výrok, připisovaný Marii Antoinettě "Proč nejedí koláče?" (v situaci, když si lid stěžoval, že nemá k jídlu ani chleba), původně hovořil o brioškách ("Qu'ils mangent de la brioche!").

O použití másla více v tématu barokní kuchyně: http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... =15#p22699

Zkoušela jsem pro zajímavost najít La Varennův recept na briošky v kuchařce Le Pâtissier françois (1653), ale našla jsem jen v knize autorky Anne Willan La Varenne Pratique: Part 4, Baking, Preserving & Desserts (kapitola o chlebech / pečivu obsahujícím kvasnice / droždí), zato však s podrobným návodem a obrázky (v angličtině):

https://books.google.cz/books?id=HaxVDQ ... navlinks_s

S dovolením bych ráda přejmenovala tento díl na "Nostalgický", protože mě vrátil do doby studií na vysoké škole a úžasnému dobrodružství, kdy za námi, pilnými studentkami , přicházeli po 22 hodině mladíci našeho srdce ,kteří nevlastnili kolejní průkaz. A přicházeli jak jinak než... oknem.

Nádherné časy.
Věřím, že ani Anne na tyto chvíle nikdy nezapomene.

Tleskám .

Kdyby tak Angelika v červenci 1670 v paláci Beautreillis věděla, jakou má Desgrez v lezení oknem praxi, tak by se tak nedivila :


„Chce s vámi mluvit nějaký muž,“ opakoval Ranař nahlas.
Vyskočila a lehce se zapotácela. Měla pocit, že na okamžik vsedě na taburetu usnula; rukama si objímala kolena. Podkoní ji tím, že otevřel dvířka skrytá v čalounění, probudil. Přejela si rukou po čele.
„Cože? Kdo? Ano… Muž? Jaký muž? Kolik je hodin?“
„Tři ráno.“
„A vy tvrdíte, že mě hledá nějaký muž?“
„Ano, madame.“
„To ho v tuhle dobu vrátný pustil dovnitř?“
„Tedy, vrátný v tom nejede. Ten muž nepřišel dveřmi, ale mým oknem. Občas nechávám
otevřenou vyhlídku, a protože ten muž přišel po střeše…“
..........................
„Jak vypadá? Malý, tlustý, ruměnný?“
„To bych netvrdil. Spíš docela hezký mladík. Těžko ho však přesně popsat. Má masku,
klobouk až na očích. Ale pokud vás zajímá můj názor, madame, je to někdo z lepších kruhů.“
„A chodí na návštěvu v noci po střeše? No dobře. Jděte pro něj, Malbrante, ale buďte ve
střehu.“
Přese všechno byla zvědavá, kdo to může být.

Tereza píše:

Nádherné časy.
Věřím, že ani Anne na tyto chvíle nikdy nezapomene.

Takže jako píseň by se hodila tato?
https://www.youtube.com/watch?v=4BQLE_RrTSU

Penelopo, tak jsme se dočkali. Anna upekla briošky a povedly se jí.

Dočkal se i pan advokát.

Dostalo se mu nejen briošek, ale také

Těším se na další díl.

mimi píše:

Těším se na další díl.

Tentokrát jen konec kapitoly .

Příspěvek byl sice krátký, ale přinutil mě shovívavě se nad Anne a mistrem Merson pousmát.
Myšlenka, že by Desgrez chodil k milence jaksi oficiálně dveřmi,ve vhodnou dobu a ještě k tomu dodržoval protipožární předpisy, mi přijde prostě legrační a bláhová, ale jedním dechem uznávám, že mám proti mistru tesaři a mladé dívce náskok četby románové série, takže chápu, že o jeho způsobu života a pracovnímu zaujetí nemá zejména mistr Merson ani páru.

Nechám se tedy překvapit, jak se Desgrez zachová, až uslyší, že dostal "povolenku" - na Anne mu sice záleží, ale jeho pravá milenka nese jméno Dobrodružství.

(Páni, mě teď napadla šílená věc! Píšu ji do soukromých zpráv! )

Tereza píše:

Příspěvek byl sice krátký, ale přinutil mě shovívavě se nad Anne a mistrem Merson pousmát.
Myšlenka, že by Desgrez chodil k milence jaksi oficiálně dveřmi,ve vhodnou dobu a ještě k tomu dodržoval protipožární předpisy, mi přijde prostě legrační a bláhová, ale jedním dechem uznávám, že mám proti mistru tesaři a mladé dívce náskok četby románové série, takže chápu, že o jeho způsobu života a pracovnímu zaujetí nemá zejména mistr Merson ani páru.

Nechám se tedy překvapit, jak se Desgrez zachová, až uslyší, že dostal "povolenku" - na Anne mu sice záleží, ale jeho pravá milenka nese jméno Dobrodružství.

Zatím mohu prozradit jen tolik, že celá ta kapitola vznikla na popud Moirry (má představa byla původně stejně bláhová jako Mersonova a Annina) a objevují se v ní i některé obraty, které použila v naší soukromé e-mailové konverzaci.

Co se mistra Mersona týče, možná trochu překvapí... ale už pššššt, nebudu nic vyzrazovat .

Tereza píše:

... jedním dechem uznávám, že mám proti mistru tesaři a mladé dívce náskok četby románové série, takže chápu, že o jeho způsobu života a pracovnímu zaujetí nemá zejména mistr Merson ani páru.
Nechám se tedy překvapit, jak se Desgrez zachová, až uslyší, že dostal "povolenku" - na Anne mu sice záleží, ale jeho pravá milenka nese jméno Dobrodružství.

No to si dobre vystihla Tereza uvidíme ako sa Desgrez bude hrnúť aby sa predstavil

PenelopaW píše:

Zatím mohu prozradit jen tolik, že celá ta kapitola vznikla na popud Moirry
Co se mistra Mersona týče, možná trochu překvapí... ale už pššššt, nebudu nic vyzrazovat .

no skôr mne sa niečo zjavilo na tvoj popud a želala som si aby si to spísala - a myslím že si to urobila bravúrne - no uvidíme ako sa to bude páčiť ostatným

Třetí adventní neděle je sice až zítra, ale to mne čekají nějaké povinnosti (ehm, kino se synem a prokrastinace nejrůznějšího druhu) a navíc by měla vyjít další Dashina Katarína v Rusku , takže přidávám již dnes.

Věnování této kapitoly je jasné - a jen Moirra ví, proč je celá kapitola interně označovaná jako "čerešňová scéna" .


Fabourg Saint-Antoine


(Předměstí v roce 1789, pohled od severu)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Faubourg_Saint-Antoine (CS)
https://en.wikipedia.org/wiki/Faubourg_Saint-Antoine (EN)
https://fr.wikipedia.org/wiki/Faubourg_Saint-Antoine (FR)

Na Turgotově mapě listy 1 a 2: https://en.wikipedia.org/wiki/Turgot_ma ... Center.jpg


Pokud by někoho zajímalo, kam chodím na ta jména, tak díky Moiře těžím ze seznamu obyvatel Paříže: https://www.famillesparisiennes.org/

Kromě inspirace na jména zde lze nalézt dochované notářské záznamy, nejrůznější smlouvy apod. Takto vlastně Moirra objevila i závěť Desgrezovy dcery (více v tématu Desgrez).


Jinak, jak jsem hodně uvažovala nad nejrůznějšími sebemenšími detaily, aby příběh byl co nejvíce věrohodný, narazily jsme i na otázku, zda a jak tehdy lidé vlastně oslavovali narozeniny. Pokud by k tomu někdo něco věděl, ráda se dovzdělám!

Penelopo, to je telepatie - já prokrastinovala dnes celé dopoledne s Katarínou, poté, co jsem děti vyhnala ven na mráz

mistr Merson se zmiňoval, že některá z prken je třeba vyměnit, ale doposud si na to nenašel čas.

Haha, to mi připomíná to známé pořekadlo, že pokud muž řekne, že něco udělá, tak to udělá a nemusí se mu to každého půl roku znovu připomínat (Jak dlouho už v koupelně vytírám několikrát denně tu louži pod hadičkou od pračky?!)

Dezgrez a jeho artistické výkony po střechách mi evokují Belmonda! Navíc je stejně charismatický, stejně vtipný a tak nějak francouzsky nevázaný! Škoda, že scéna končí v tom nejlepším!

PenelopaW píše:

Věnování této kapitoly je jasné - a jen Moirra ví, proč je celá kapitola interně označovaná jako "čerešňová scéna" .

vďaka za venovanie
no skutočne si skončila v najlepšom

Zastřešený dvůr sloužící jako dílna + dvoukolák (v 17. stol.) = garáž pod bytem (v 21.stol.) = romantické místečko snad pro každého muže.

Přátelé mého muže chodí do naší garáže koštovat slivovici. Otočí dnem vzhůru 50-ti litrové bečky, mezi ně postaví bedýnku, sáhnou na poličku pro štamrle, otevřou kyselé okurky, kterých je tam plný regál, nabírají si z kameňáku zelí a obvykle mi ještě pošlou SMS, ať seběhnu schody a přinesu něco na zub, nejlépe klobásky. A i když jsem zvyklá na ledacos, občas se přesto stane, že když otevřu vrata, jsem v šoku. Jako Anne na konci posledního příspěvku.

Měla jsem chuť zavolat na Anne, ať si nedélá starosti, protože rozdíl mezi dvorkem a garáží vidím jen v tom, co se tam nalévá.
Desgrez by mě vážně převezl, kdyby bylo všechno jinak.

Omlouvám se autorce, že do diskuze k její fikci vkládám osobní vsuvky, ale jsem tak vtažena do děje, že mi naskakují vlastní podobné prožitky.
Příběh Anne je opravdu, opravdu skvělé čtení.

Penelopo, přidávám se. Příběh Anně je opravdu skvělé čtení.
Také mě napadlo, co mohla Anně uvidėt. Desgrez pád přežil ve zdraví, možná nějaká odřenina a domluvili se s Aniným zaměstnavatelem, že mu pomůže opravit, co rozbil.
Smlouva se musí zapít..
Desgrez se bude muset posílit. To aby Anne zadělala znovu na briošky.

Tėším se, co se dozvím v dalších vyprávěních.

dasha píše:

Dezgrez a jeho artistické výkony po střechách mi evokují Belmonda! Navíc je stejně charismatický, stejně vtipný a tak nějak francouzsky nevázaný!

Však já i někde navrhovala do castingu Belmonda, jen nevím, zda veřejně nebo v soukromé korespondenci. Miluju film Zvíře a i když Jean-Paul není žádný prvoplánový fešák, má něco do sebe a splňoval by i tuhle charakteristiku:

Nikdy ji nenapadlo pomyslet na advokáta z tohoto zorného úhlu. S jistým zmatkem si uvědomila, že skrývá pod obnošenými šaty pěkné urostlé tělo. S tím svým velkým nosem a nepravidelnými zuby nebyl hezký, ale měl výrazné rysy.
(Markýza Andělů 2, s. 107)

Přinutila se zvednou oči k té mužské tváři: k jedné z těch, které člověk potkává na každém kroku, ani krásné, ani ošklivé, jejíž rty se pobaveně usmívají a odhalují nepravidelné, leč pevné zuby, ke tváři s hustým obočím a silnou bradou. Ten muž zdánlivě vypadá jako všichni ostatní, ale jakýsi zázrakem dokáže žít několika životy.
(Popravený u Notre-Dame, s. 81)

moirra píše:

no skutočne si skončila v najlepšom

mimi píše:

Tėším se, co se dozvím v dalších vyprávěních.

Skoro mne svrbí prsty dát sem ještě další kus... Ale nechci lézt do zelí dnešní Kataríně a jejím osudům v Rusku. Takže rozhodnutí alibisticky nechávám na Dashe (já bych byl i odhodlaná napínat Vás až do středy) .

PenelopaW píše:

dasha píše:

Dezgrez a jeho artistické výkony po střechách mi evokují Belmonda! Navíc je stejně charismatický, stejně vtipný a tak nějak francouzsky nevázaný!

Však já i někde navrhovala do castingu Belmonda, jen nevím, zda veřejně nebo v soukromé korespondenci. Miluju film Zvíře a i když Jean-Paul není žádný prvoplánový fešák, má něco do sebe a splňoval by i tuhle charakteristiku:

Nikdy ji nenapadlo pomyslet na advokáta z tohoto zorného úhlu. S jistým zmatkem si uvědomila, že skrývá pod obnošenými šaty pěkné urostlé tělo. S tím svým velkým nosem a nepravidelnými zuby nebyl hezký, ale měl výrazné rysy.
(Markýza Andělů 2, s. 107)

Přinutila se zvednou oči k té mužské tváři: k jedné z těch, které člověk potkává na každém kroku, ani krásné, ani ošklivé, jejíž rty se pobaveně usmívají a odhalují nepravidelné, leč pevné zuby, ke tváři s hustým obočím a silnou bradou. Ten muž zdánlivě vypadá jako všichni ostatní, ale jakýsi zázrakem dokáže žít několika životy.
(Popravený u Notre-Dame, s. 81)

Tak s Belmondem souhlasím. Jako Lauzun byl kouzelný. Film Zvíře také miluju.

Penelopo, vybrala jsem jako správná odbornice na Desgreze výborné ukázky z knih.

dasha píše:

A mimochodem, klidně sem pro dychtivé čitatelky pokračko přidej. Ten včerejší díl byl zakončen vskutku zákeřně!

Tak teda jo...

Tereza píše:

Měla jsem chuť zavolat na Anne, ať si nedélá starosti, protože rozdíl mezi dvorkem a garáží vidím jen v tom, co se tam nalévá.
Desgrez by mě vážně převezl, kdyby bylo všechno jinak.

Na Terezin komentář jsem původně nechtěla reagovat, abych se nějak neprořekla. A musím před ní znovu smeknout, neb se znovu ukazuje, že se vskutku vyzná v mužích .

mimi píše:

Desgrez pád přežil ve zdraví, možná nějaká odřenina a domluvili se s Aniným zaměstnavatelem, že mu pomůže opravit, co rozbil.

Holky, že vy jste mi hacknuly počítač a přečetly si to dopředu?

Extra pro Terezu malé propojení na její mikrofikci o Polačce v podobě pekaře Jakuba Deneviewa .

Dnes jen malý kousíček do konce kapitoly...

Byť slaví až zítra, přeji tímto Dashe vše nejlepší k svátku .

Hezky si to hoši udělali .
Líbilo se mi, jak se ti dva tak pěkně chlapsky na nějakém přijatelném fungování domluvili, i když z toho pro Anne asi nikterak nevyplývá, že by se v zaběhnutém systému návštěv ze strany Desgreze něco změnilo.

A tohle mě hned v úvodu zaujalo :
Podruhé mohl štěstěně poděkovat za to, že korba dvoukoláku se po střetu s jeho zády převážila dolů, a ne opačným směrem, takže po pádu zůstal hlavou vzhůru a všechna polámaná prkna, která při svém nedobrovolném propadu střechou bral s sebou, mu spadala k nohám a nezasypala mu obličej.
Málem bychom měly z Dezgreze druhého Peyraca .

Také přemýšlím nad tím, jestli je možné, že Desgrez nechával Sorbonne jen tak na ulici. Vím, že pokud někde leze po střeše, musí Sorbonne někde zůstat, ale před domem na ulici je ten příliš známý pes hodně zranitelný.

A děkuji za pekaře Deneviewa. Je to fajn parťák. Už vidím, jak se další večer sejde v hospůdce U Odvážného kohouta trojice Merson- Bourjus- Deneview a jak rozebírají Mersonovo noční dobrodružství a vzpomínají na mládí, kdy i oni běhali po střechách za takovými, jako , , , ( se neodvažuji přidat).

Tereza píše:

Hezky si to hoši udělali .

Souhlasím! A v posledních letech čím dál víc závidím, že chlapi jsou schopni kupu věcí hodit za hlavu a ublíženecky se v nich nerochnit, jako většina žen. Tak snad jim to příměří vydrží co nejdéle, ať má Anna klid v domě i v duši -

Tereza píše:

Málem bychom měly z Dezgreze druhého Peyraca .

To mne nenapadlo! Ovšem... pro některé by to mohla být silná konkurence! A setkání obou dvou pánů, kdy by se poprvé viděli tváří v tvář, by tím získalo nový rozměr .

Tereza píše:

Také přemýšlím nad tím, jestli je možné, že Desgrez nechával Sorbonne jen tak na ulici. Vím, že pokud někde leze po střeše, musí Sorbonne někde zůstat, ale před domem na ulici je ten příliš známý pes hodně zranitelný.

Na tím jsem se také dost napřemýšlela. Proto ji Anna většinou ochranitelsky pouští do domu či alespoň do dvora. Ovšem při většině situací, co jsou v kánonu, čeká Sorbonne vždy na ulici, a to kolikrát i ve čtvrtích, které byly mnohem méně bezpečné, než Marais… Takže si říkám, že Sorbonna asi vzbuzovala respekt, takže by se nikdo neopovážil (ani ve skupině) jí cokoli provést... A zřejmě si i málokdo spojil advokáta s dogou s Mužem se psem, protože jinak by bylo nejlepší mu někde za bílého dne dát na budku, až bude bez psa, protože žebráků a banditů bylo podstatně víc než policistů... Ale podobné otázky mne vedly k dalším a dalším, kdy jsem mj. řešila to, kam dal Desgrez Sorbonnu, když se vracel z toho divadla a Angelika ho "sváděla" kvůli útěku básníka Špíny, popř. co se psem udělal, když prchal z Paříže. Angelice před Templem říká, že na něj čeká kůň, ale pokud prásknul do bot, vydrží pes běžet rychlostí cválajícího koně po nějakou určitou vzdálenost? Nebo fenu nechal u někoho spolehlivého v Paříži? A bylo vůbec tehdy běžné promenovat se po Francii se psy nebo byl Desgrez výjimka? Existovaly už tehdy nějaké normy určující pohyb a pobyt psů mezi městskými hradbami? A je Muž se psem uměleckým výmyslem AG nebo někdo takový skutečně někdy u pařížské policie figuroval? Sorbonna v kánonu sice vystupuje, ale jaksi v pozadí, takže kupa věcí je tam pro mne vyřešena (spíše nevyřešena) neuspokojivě a musela jsem se pídit po vlastních vysvětleních .

Tereza píše:

A děkuji za pekaře Deneviewa. Je to fajn parťák. Už vidím, jak se další večer sejde v hospůdce U Odvážného kohouta trojice Merson- Bourjus- Deneview a jak rozebírají Mersonovo noční dobrodružství

Napiš ! Ty jsi odbornice na muže .

Tereza píše:

a vzpomínají na mládí, kdy i oni běhali po střechách za takovými, jako , , , ( se neodvažuji přidat).

Tak když už je tam i ta čarodějnice...
Díky Mimi víme, že minimálně Pierre by byl schopen lézt dámě do okna, obzvlášť, když ho tato už tak dlouho nechává čekat . Možná by to nebylo špatné, přepadnout ji uprostřed noci, rozespalou a nepřipravenou, a ukázat jí trochu té tělesnosti .

Penelopo, tak to bylo zase moc pěkné počtení a dlouhé.

Desgrez vyřešil návštěvu mistra Mersona během dne jako chytrá horákyně.

Desgrez se lišácky usmál: „Já jsem přišel. Dokonce ne jednou. Ale vy jste nikdy nebyl doma.“

„Jsi pěkný mizera, víš o tom?“ zhodnotil ho tesař a mladý muž se polichoceně usmál. V této části Paříže byl jako doma a mistr Merson nebyl jediný, kdo měl v okolních ulicích přátele. Nebylo těžké si zjistit, kdy tesař bude a kdy naopak nebude doma, aby se setkáním s ním obratně vyhnul.



Líbí se mi pasáže věnované Sorbonně. Anna na "pejska" nikdy nezapomene. Dává jí vodu a něco na zub.

Jsem zvědavá jestli pan advokát přizná Anne svůj druhý noční život.

Tereza píše:

Už vidím, jak se další večer sejde v hospůdce U Odvážného kohouta trojice Merson- Bourjus- Deneview a jak rozebírají Mersonovo noční dobrodružství a vzpomínají na mládí, kdy i oni běhali po střechách za takovými, jako , , , ( se neodvažuji přidat).

ha ha ha

Penelopa "ničema s dlouhým nosem" je rozkošné označenie Desgreza

Citovat:

naprosto nechápavě sledovala harmonickou scénku mezi oběma muži.....(...)
Ve tmě svého pokojíku pak ještě nějakou dobu naivně čekala, jestli za ní advokát nepřijde, než pochopila, že tuto noc bude čekat marně,

no chlapi! napokon podľa chlapskej logiky jej valstne Desgrez splnil želanie: konečne sa predstavil Mersonovi ...
aj keď trochu inak ako si to ona vysnívala ale predsa ...takže čo sa rozlučuje

Citovat:

neodpustila si kousavou poznámku: „Nevím, jestli jsem zrovna já ta pravá, abych dnes něco vyspravovala. V noci jsem toho moc nenaspala a mohla bych vám v oblečení zapomenout špendlík.“
Desgrez se jako typický muž chytil pouze části informace, a s úsměvem a zamrkáním na její škodolibost reagoval tím, že vysprávka kabátu vydrží i do dalšího dne, až se pořádně dospí, na což rázně odpochodovala k domu a to, jestli se nakonec úkolu zašívat mu zničené oblečení zhostí, ponechala otevřené.

presne tak to boli dve vety s príliš veľa informácií naraz
a dobre som sa pobavila aj na do ružova vyspatom Gillesovi Jardinovi ktorý si vôbec nevšimol v akom stave je kulna

PenelopaW píše:

Tereza píše:

Nádherné časy.
Věřím, že ani Anne na tyto chvíle nikdy nezapomene.

Takže jako píseň by se hodila tato?
https://www.youtube.com/watch?v=4BQLE_RrTSU

Tuhle mne napadla lyričtější verze prvních Desgrezových "okno-návštěv": https://www.youtube.com/watch?v=7sVJBZmwS0s
(Ačkoli minimálně v tom jeho případě to s tím prvenstvím nevidím tak horké... Ale nekažme si mým rýpalstvím pěknou milostnou písničku .)

Katarína už dnes fóru kraluje a i já přidávám další kousek fikce. Podotýkám, že to ještě není vše, co se člověk v lázních může dozvědět .

Pont-aux-Choux:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Rue_du_Pont-aux-Choux

Co se týče Templu, s tím je to na delší povídání, takže vzdělávací pasáže komentáře ponechávám tentokrát na jindy, anebo do jiného tématu (Paříž po stopách Angeliky se nabízí sama)...


Přeji všem zítra pohodového Ježíška a minimum zklamání pod stromkem .

Na příběhu Dezgreze a Anny mě baví, jak se ti povedlo vykreslit to první čisté a naivní zamilování - sama u sebe si na něj pamatuju velmi dobře a přiznám se, že narozdíl od Anny k němu náležela naprostá absence sebeúcty:

neodpustila si kousavou poznámku: „Nevím, jestli jsem zrovna já ta pravá, abych dnes něco vyspravovala. V noci jsem toho moc nenaspala a mohla bych vám v oblečení zapomenout špendlík.“

Reakce naprosto správná, tím spíš, že jako sparing partnera má pěkně zkušeného proutníka

A vypadá to, že narozdíl ode mě se Anna k potrestání viníka nebojí použít opravdické hard-core metody:

Škodolibě ho potěšilo zejména to, jak schválně nalila do hrnce, v němž vařila ovoce, vodu, aby tesař nemohl marmeládu vylízat.

Ovšem z rozhovoru s Desgrezem vyplývá, že Anna je velice inovativní a zvídavá i v jiných oblastech, než jen trestání mužského ega
Napadá mě k tomu replika z Nebezpečných známostí: "Po mém zaškolení na vyzvání provozuje věci, o které bych se rozpakoval požádat profesionálku."

dasha píše:

Na příběhu Dezgreze a Anny mě baví, jak se ti povedlo vykreslit to první čisté a naivní zamilování

Jestli se mi to povedlo zachytit alespoň částečně tak, jak si na to pamatuju já, tak jsem za to ráda.

dasha píše:

Ovšem z rozhovoru s Desgrezem vyplývá, že Anna je velice inovativní a zvídavá i v jiných oblastech, než jen trestání mužského ega
Napadá mě k tomu replika z Nebezpečných známostí: "Po mém zaškolení na vyzvání provozuje věci, o které bych se rozpakoval požádat profesionálku."

Vybavuji si, jak mi jeden hoch v prváku na VŠ dával přednášku, jaké kvality má mít správna žena. Patřila mezi ně "tři dé": Dáma ve společnosti, Dříč v domácnosti a Děvka v posteli .

dasha píše:

Napadá mě k tomu replika z Nebezpečných známostí: "Po mém zaškolení na vyzvání provozuje věci, o které bych se rozpakoval požádat profesionálku."

Mimochodem, když už jsme to téma nakousli... nevím, zda jsem to nepsala v jiné části fóra, ale co se některých sexuálních praktik týče, naše fikce zrcadlí spíše domu současnou než tu minulou. Když jsem si načítala knížky o prostituci, tak některé věci se neposkytovaly ani v nevěstincích, a patřil mezi ně právě i orální sex (ať už příjem či výdej). Důvod byl zjevný: tato v antice velmi oblíbená činnost byla ve středověku i baroku považovaná za něco nehygienického. Kdo již zabrousil do tématu barokní hygieny, nebo má načteno o Ludvíkově zálibě v parfémech, ví proč. Ostatně král Slunce prý navštěvoval lázně jen tehdy, když se chystal za novou milenkou. (Smutné je, že pro manželku už se neobtěžoval...)

Penelopo, to co říkal ten student, tvrdil i velký znalec žen Miloš Kopecký. Ten ještě doplňoval, že pokud se prohodí společnost a postel, tak je to velmi špatné.

Tvoje vyprávění bylo super jako vždy. Anna poznává a v praxi uplatňuje, jak rozdmýchávat Desgrezovu touhu. Jemu na ni také záleží a snaží se znovu si ji udobřit. Není to žádný ňouma, kterého trocha odmítání hned odradí.

Tak se těším, co bude příště.

PenelopaW píše:

Vybavuji si, jak mi jeden hoch v prváku na VŠ dával přednášku, jaké kvality má mít správna žena. Patřila mezi ně "tři dé": Dáma ve společnosti, Dříč v domácnosti a Děvka v posteli .

Já teda žiju s pocitem, že v podstatě až do 20. století to bylo tak, že některé věci právoplatná manželka neprovádí, anžto by to uškodilo její cudnosti. Naprostý ideál by bylo samotřejmě to neprovozovat vůbec a po zplození dětí většina mužů navštěvovala nevěstinec a manželku již neobtěžovali

Rozbalila jsem si i ten třetí vánoční dárek.
Jako obvykle byl kouzelný.
U Anne se snoubí opravdová bezelstná láska s ženskou rafinovaností, Desgrez se ukazuje v poloze,kterou si v kánonu bedlivě střeží.

A diky předešlým příspěvkům na fóru a parádním obrazům a rytinám si dovedu přesně představit místa , kudy ti dva šli :
.......a společně se vydali k mostku Pont-aux-Choux, po kterém měli v úmyslu překročit prázdný kanál a dojít k Templu z vnější strany hradeb. Přestože rána již byla sychravá, chladná a hlásila definitivní konec léta a konečný příchod studeného podzimu, a Anně neuniklo, že Desgrez již obul vysoké boty, slunný den byl teplý, a vidina toho, že se vyhnou pařížskému pouličnímu shonu, lákavá....

Prostě opět super čtení

P.S. Můj tatínek také šíleně rád vylizuje všechny misky a kastrůlky.....

mimi píše:

Penelopo, to co říkal ten student, tvrdil i velký znalec žen Miloš Kopecký. Ten ještě doplňoval, že pokud se prohodí společnost a postel, tak je to velmi špatné.

Já věděla, že to neměl ze své hlavy! Jen jsem tipovala jiného klasika a znalce, a to Jana Wericha .
A s tím prohozením souhlasím, to by asi nedopadlo dobře .

Tereza píše:

P.S. Můj tatínek také šíleně rád vylizuje všechny misky a kastrůlky.....

Ehm, přiznám se, že já taky . A představa Desgreze hravého, chlapeckého a lakomě mlsného se mi velmi líbí .

Svatý Štěpán je pro nás významným dnem, neboť jsme před pěti lety počali našeho nejstaršího. S dnešním dílkem fikce to sice nikterak nesouvisí, ale uvidíme do budoucna, co si Desgrez počne se všemi těmi lázeňskými informacemi .

Přeji pěkný druhý Boží hod vánoční!

PenelopaW píše:

mimi píše:

Penelopo, to co říkal ten student, tvrdil i velký znalec žen Miloš Kopecký. Ten ještě doplňoval, že pokud se prohodí společnost a postel, tak je to velmi špatné.

Já věděla, že to neměl ze své hlavy! Jen jsem tipovala jiného klasika a znalce, a to Jana Wericha .
A s tím prohozením souhlasím, to by asi nedopadlo dobře

Penelopo, je možné, že to mohl Miloš Kopecký znát od Jana Wericha a potom to šířit dál.


Dnešní pokračování je jako vždy super. Vtipné a svěží.

Líbilo se mi jak Desgraz vyzvídal, co se Anna ještě dozvěděla v lázních.
Její koketování a laškování mě pobavilo. Šikovně nahodila téma dávání a přijímání dárků mezi milenci. Desgrez odpověděl zcela v duchu svého trochu ironického stylu.:

„Ale když mi dovolíte, abych vám mohl dělat tu neslušnou věc z lázní, mohu vám zkusit u na nábřeží chytit racka. A pokud snížíte na svých požadavcích o trochu víc, pozvu vás na pečeného holuba. Znám jednu hospůdku, kde je umí připravovat vskutku lahodným způsobem…“

I když ve skutečnosti žádný dárek nevyžadovala, jeho lhostejnost k celé věci ji podráždila a rozhodla se mu proto hodit rukavici.

„Pak mne tedy něčím překvapte!“ zakončila téma vítězoslavně.

„Myslím, že odměnou za vaši pozornost vám jsou moje něžnosti.“

„Vy a něžný,“ odbyla ho a konečně zmlkla.

Konec rozhovoru mezi milenci je perfektní.

Haha, koukám, že Dezgrez jako by pikantní rozhovory přímo přitahoval:

„Chlubila se, že jí koupil kožešinovou šálu, několikery navoněné rukavičky z nejjemnější kůže, dvoje šaty, a pravidelně jí dává květiny a šperky, které pak ona nosí ocenit ke zlatníkovi. Podle toho, kolik by za ně utrží, je pak ochotná dovolit svému milému, aby ji líbal na ruce, na ústa či jinam.“

To mi teď, v čas Vánoc, připomíná tu básničku "za každý orálek Pandora korálek" nebo tak nějak - evidentně je to tradice, která má mnohem starší kořeny! (Penelopa to jistě zrešeršovala )

jak tesaře vzápětí napadlo, díky usmíření příchozí dvojice mu opět ubyde klidných nocí.

Anna má velké štěstí, že má tak tolerantního domácího; u toho mě napadá citát z kánonu, kdy se Angelika vrhla na konci Ďáblice manželovi do náručí a on prohlásil něco v tom stylu "máme štěstí, že jsme v Nové Francii a nikoli v Nové Anglii, jinak bychom skončili pěkných pár hodin na pranýři."

Francouzští domácí budou zřejmě k prohřeškům tohoto druhu benevolentnější obecně, protože ještě ve 20. stol. v povídce Deset malých černoušků od Agathy Christie ( spoiler alert ) je za podobnou věc anglická služebná velmi přísně potrestána

mimi píše:

Desgrez odpověděl zcela v duchu svého trochu ironického stylu.

Třeba se ještě s těmi dárky pochlapí . A uvidíme, co bude mistr Merson říkat na to, jestli ho ráno bude namísto kokrhání kohouta budit krákorání racka .

mimi píše:

Konec rozhovoru mezi milenci je perfektní.

Děkuji .

dasha píše:

To mi teď, v čas Vánoc, připomíná tu básničku "za každý orálek Pandora korálek" nebo tak nějak - evidentně je to tradice, která má mnohem starší kořeny! (Penelopa to jistě zrešeršovala )

Tak toto jsem (zatím) nerešeršovala . Ale poněkud jsem zpozorněla, protože od Pandory jsem pod stromečkem tentokrát našla několik krabiček . Trochu mne utěšuje to, že tři z nich byly od mojí mámy .

dasha píše:

Anna má velké štěstí, že má tak tolerantního domácího; u toho mě napadá citát z kánonu, kdy se Angelika vrhla na konci Ďáblice manželovi do náručí a on prohlásil něco v tom stylu "máme štěstí, že jsme v Nové Francii a nikoli v Nové Anglii, jinak bychom skončili pěkných pár hodin na pranýři."

Francouzští domácí budou zřejmě k prohřeškům tohoto druhu benevolentnější obecně

Pořád vycházím z toho, co jsem o této době četla, a totiž že ve Francii panovaly poměrně uvolněné mravy. V rámci Travičské aféry byly coby vinice stíhány i ženy provádějící potraty, které byly zakázány. A co jsem četla archivy Bastily, tak těch potratů bylo prováděno docela dost, takže nemanželské hrátky evidentně kvetly. Ke konci Ludvíkovy vlády, kdy se sám obrátil k Bohu, už to bylo asi trochu jinak, a pak přišlo velké uvolnění ve století 18tém (- když jsem četla o praxi fungování bordelů, vždy se to vázalo hlavně na tuto dobu).

Oproti tomu Angličané a jejich puritánská tradice to měli trochu jinak - cizoložství jistě taky probíhalo (nedělám si iluze že jen jiné vyznání by lidi činili mravnějšími), ale byly za něj zřejmě přísnější tresty a mnohem větší společenské odsouzení.

V podstatě mi přijde, že konkrétně USA ty odlišné tradice zrcadlí dodnes. Státy, které byly založeny Angličany, mají mnohem přísnější nařízení i co se intimního života týče, neřkuli o věkové hranici pro první sex apod. A naopak ty, které vznikly z původních francouzských kolonií, to mají mírnější.

Mimochodem (a tuhle otázku jsem uhodla na angličtině díky znalosti Simpsonových) - víte, který z amerických ústavních zákonů byl jako jediný odvolán a zrušen?

PenelopaW píše:

Mimochodem (a tuhle otázku jsem uhodla na angličtině díky znalosti Simpsonových) - víte, který z amerických ústavních zákonů byl jako jediný odvolán a zrušen?

no ja už som dávno zistila že nielen z Angelikou ale aj zo Simpsonovcami sa dá kadečo naučiť ale odpoveď na túto otázku netuším

a teraz k fikci - najskôr k tým darom .... musím sa zastať: nedostala už Anne od Desgreza nejaký, aspoň malý, darček???? (nepočítajúc pozvanie na jedlo či jedlo prinesené priamo do postele)


čudujem sa že jej Desgrez nenačrtol že veľa darov sa dáva hlavne predajným ženám, teda profesionálnym metresam .... ale podľa mňa to z Aninej strany bol iba rafinovaný úvod aby prešla k téme ktorá ju zaujímala oveľa viacej

skúsenejší Desgrez samozrejme túto stratégiu momentálne prekukol a istotne sa v duchu ohromne sa baví - veď na konci je vlastne zasa on víťazom: takto mu ona sama vlastne ponúkla načať tému o niečom, na čo by sa v 17 storočí len tak niekto neodvážil slušnú dámu navádzať

och a ešte niečo: ako tak sledujem ako s ňou poslušne chodí po nákupoch vidno že ho táto mladá šarmantná a odvážna dáma dokáže utáhnout na vařený nudli

Děkuji za sváteční čtení .
Anne ohromně prospělo, že je pryč od dvora. Prostě žije.
A věřím Desgrezovi, že ukojí Anninu zvědavost ohledně nepoznaných praktik a také věřím, že i na nějaký překvapivý dáreček nakonec dojde.

dasha píše:

Francouzští domácí budou zřejmě k prohřeškům tohoto druhu benevolentnější obecně

Právě čtu, jak pan Bourjus načapal Angeliku s básníkem Špínou:

"No," zabručel hostinský, "netváříš se zrovna nespokojeně. Pomalu krasavice, jen se nevzpouzej! Já proti tomu nic nemám: Trocha špásování občas pěknou dívku rozveselí. Ale upřímně řečeno, Angeliko, zklamala jsi mě. To k nám nechodí dost slušných lidí? Proč sis vybrala právě toho pisálka?"

Světla a stíny Paříže, s. 316

Tereza píše:

také věřím, že i na nějaký překvapivý dáreček nakonec dojde.

Ukazuje se, že Tereza ho má prokouknutého, že?

moirra píše:

PenelopaW píše:

Mimochodem (a tuhle otázku jsem uhodla na angličtině díky znalosti Simpsonových) - víte, který z amerických ústavních zákonů byl jako jediný odvolán a zrušen?

no ja už som dávno zistila že nielen z Angelikou ale aj zo Simpsonovcami sa dá kadečo naučiť ale odpoveď na túto otázku netuším

Byl to zákaz alkoholických nápojů . Nakonec ani puritáni nebyli tak odolní, aby úplně zakázali pití alkoholu.


Protože o víkendu a kolem konce roku 2018 zde bude lehce "přefikcováno", přidávám pokračování již dnes. Nakonec jsem ho zkrátila, kapitola ještě nekončí, takže zda dojde i na jiná témata vyslechnutá v lázních, si budeme muset ještě počkat .

O světcích sv. Mikulášovi a sv. Yvesovi více v tématu Desgrez:
http://angelique.cz/cz_phpBB3/viewtopic ... 195#p23981

Pak mám dotaz: Zkoušel někdo namalovat či jinak umělecky ztvárnit Anniny modré šaty? Deadline ukončení soutěže se blíží a nechci být jediným soutěžícím .


Co se týče chystaného silvestrovského překvapení, stále zvažuji, zda ho sem dát celé najednou, protože po částech se mi to přidávat na pokračování nechce. Žádám tímto o rozhodnutí vox populi - kdo chce po částech / najednou, ať mi prosím napíše soukromou zprávu.

PenelopaW píše:

moirra píše:

PenelopaW píše:

Mimochodem (a tuhle otázku jsem uhodla na angličtině díky znalosti Simpsonových) - víte, který z amerických ústavních zákonů byl jako jediný odvolán a zrušen?

no ja už som dávno zistila že nielen z Angelikou ale aj zo Simpsonovcami sa dá kadečo naučiť ale odpoveď na túto otázku netuším

Byl to zákaz alkoholických nápojů . Nakonec ani puritáni nebyli tak odolní, aby úplně zakázali pití alkoholu.

Já to věděla, ale byla jsem pryč a zapomněla jsem Ti odpovědět. Nesleduju Simpsonovy, ale Volsteadův zákon je známý z celé řádky slavných filmů např. Legenda o vášni s Bradem Pittem, a samozřejmě ze snímků o Al Caponenem (mimochodem, tento gangster měl jizvy na levé tváři )

Oho, tomu říkám zápletčička... Nevím, jestli si teď místo Belmonda nebudu tvého Dezgreze představovat spíš jako Jamie Dornana!

Každopádně musím (trochu kajícně a jen proto, že sem Lidožrout nechodí), uznat, že taková procedura mohla být výchovná:

„Alespoň… se naučíš… že… příště… budeš mluvit… narovinu… o tom… proč… se hněváš!“

Myslím, že na 17.s toletí je to opravdu pokrokové a kdyby si Dezgrez namísto kariéry advokáta otevřel manželskou poradnu, učinil by jistě mnoho párů šťastnými a sám by se uchránil před neveselým osudem psance. I když... nojo, jako bych vás slyšela

Ovšem, uvědomila si Anna, v Paříži je napodobování šperků zakázáno přísnými cechovními pravidly, a tak se výrobci bižuterie uchýlili do bezpečí Templu. Desgrez musel tu miniaturu koupit, když se od ní při nákupech na chvíli vzdálil. Což by znamenalo, že měl v úmyslu jí něčím obdarovat ještě předtím, než mu začala vyprávět tu hloupou historku o muži, co zasypává svoji milenku tretkami!

Děkuji za rozšíření obzorů ohledně výroby bižuterie. Anna je bystrá holka . Jak psala Tereza, napprosto skvěle a nenucceně zapadla (jistě i díky Dezgrezovi) do svého nového života. Já bych si ale stejně ráda přečetla úryvek, ve kterém bude vzpomínat na svůj minulý život u dvora, na šperky, které nosívala dříve... jestli měla třeba nějaké své oblíbené, ještě kromě těch náušnic po matce.

dasha píše:

Každopádně musím (trochu kajícně a jen proto, že sem Lidožrout nechodí), uznat, že taková procedura mohla být výchovná:

„Alespoň… se naučíš… že… příště… budeš mluvit… narovinu… o tom… proč… se hněváš!“

Myslím, že na 17.s toletí je to opravdu pokrokové a kdyby si Dezgrez namísto kariéry advokáta otevřel manželskou poradnu, učinil by jistě mnoho párů šťastnými a sám by se uchránil před neveselým osudem psance. I když... nojo, jako bych vás slyšela

Nu, jestli ty smajlíky jsou narážkou na Joffreye, tak i ten měl své výchovné metody, byť ne tak drastické jako :

„Tak dlouho jsem čekal na tenhle okamžik, že se mi až svírá srdce, nedokážu se usmát. Nikdy jsem nemiloval žádnou ženu tak jako tebe, Angeliko, a dokonce mám pocit, že jsem tě miloval ještě dřív, než jsem tě znal. A když jsem tě uviděl… To na tebe jsem čekal. Jenže ty jsi pyšně prošla kolem mě, unikala jsi mi jako bludička z močálů. A já jsem se ti dvořil jakoby žertem, protože jsem se děsil toho, že se mi vysměješ nebo ti budu odporný. Nikdy jsem nečekal na ženu tak dlouho, nikdy jsem nevynaložil takovou trpělivost. Patřila jsi mi přece! Tisíckrát jsem byl v pokušení vzít si tě násilím, ale já nechtěl jen tvé tělo, já chtěl tvou lásku. Takže když jsi teď tady, konečně se mnou a moje, zazlívám ti všechno to utrpení, co jsi mi způsobila. Zlobím se na tebe,“ řekl se spalující vášní.
Pohlížela zpříma do té zrůznělé tváře, která ji už neděsila, a usmála se.
„Pomsti se,“ zašeptala.
Zachvěl se, také se usmál.
„Jsi ženštější, než jsem si myslel. Neprovokujte mě, madame! Ještě budete žádat o milost, krásná nepřítelkyně!“
Od tohoto okamžiku nad sebou Angelika ztratila vládu. Když se znovu setkala se rty, které ji již jednou políbily, propadla se do závrati neznámých pocitů, jež v ní probouzely jakýsi podivný smutek. Celá strnula v předtuše závratného pádu do nicoty, který nic nemůže zadržet; pocítila takovou rozkoš, že ji to téměř vyděsilo.
Těžce oddychovala a pokoušela se uniknout těm rukám, které v ní každým dotekem probouzely novou vášeň, a s pocitem, že se na chvíli vynořila ze sladké propasti, viděla kolem sebe kroužit hvězdné nebe, zamlženou pláň s postříbřenou stuhou Garonny.
Zdravá a urostlá Angelika byla jako stvořená pro lásku. Ale náhlé uvědomění si vlastního těla ji vyvedlo z míry, měla dojem, že ji něco svírá a tiskne, něco spíš v ní než mimo ni. Až mnohem později, už zkušenější, si dokázala uvědomit, jak Joffrey de Peyrac krotil svou prudkou touhu, aby si mohl podrobit svou kořist, podřídit ji své velitelské vůli.

dasha píše:

Děkuji za rozšíření obzorů ohledně výroby bižuterie.

Čekala jsem, jestli ještě nezareaguje Moirra, ale nakonec je to na mně . Informace o bižuterii je z kánonu:

Florimond byl okouzlující a Angelika na něj byla pyšná. Využívala každého slunečního paprsku a chodila s ním na procházku mezi stánky na trh, kde ho všichni prodavači přirovnávali k
Ježíškovi v jesličkách.
Jeden zlatník, který měl krámek proti domku, kde Angelika bydlela, mu daroval křížek z červených kamínků, napodobujících rubíny.
Angelika dojatě pověsila kolem dětského krčku ubohý šperk. Kde je ten šestikarátový diamant, který Florimond málem spolkl v den královské svatby v Saint-Jean-de-Luz?
Výrobci bižutérie patřili k těm řemeslníkům, kteří se zabydleli v Templu, aby se vyhnuli tyranii nejrůznějších cechů, a protože napodobování šperků cech zlatníků v Paříži zakazoval, byl
Temple jediné místo, kde se daly koupit všechny tyhle tretky, které těšily srdce dívek z lidu. Chodívaly sem ze všech koutů hlavního města, svěží a hezké ve svých ubohých šatičkách z tmavých látek, nejčastěji šedých, podle nichž se jim říkalo „grisetky".

dasha píše:

Já bych si ale stejně ráda přečetla úryvek, ve kterém bude vzpomínat na svůj minulý život u dvora, na šperky, které nosívala dříve... jestli měla třeba nějaké své oblíbené, ještě kromě těch náušnic po matce.

Všechno bude...

PenelopaW píše:

Jeden zlatník, který měl krámek proti domku, kde Angelika bydlela, mu daroval křížek z červených kamínků, napodobujících rubíny. Angelika dojatě pověsila kolem dětského krčku ubohý šperk. Kde je ten šestikarátový diamant, který Florimond málem spolkl v den královské svatby v Saint-Jean-de-Luz?
Výrobci bižutérie patřili k těm řemeslníkům, kteří se zabydleli v Templu, aby se vyhnuli tyranii nejrůznějších cechů, a protože napodobování šperků cech zlatníků v Paříži zakazoval, byl Temple jediné místo, kde se daly koupit všechny tyhle tretky, které těšily srdce dívek z lidu. Chodívaly sem ze všech koutů hlavního města, svěží a hezké ve svých ubohých šatičkách z tmavých látek, nejčastěji šedých, podle nichž se jim říkalo „grisetky".[/color][/i]

Nezareagovala lebo mi to vyfučalo z hlavy Výborný postreh o histórii výroby bižutérie a samozrejme
ďalší dôkaz skvelých rešerší manželov Golonových

Konečne sa Anna dožila darčeku od Desgreza

Ako sa hovorí "pomsta býva sladká" tak v tomto prípade jej to 10 dňové trucovanie poriadne osladil

moirra píše:

PenelopaW píše:

Jeden zlatník, který měl krámek proti domku, kde Angelika bydlela, mu daroval křížek z červených kamínků, napodobujících rubíny. Angelika dojatě pověsila kolem dětského krčku ubohý šperk. Kde je ten šestikarátový diamant, který Florimond málem spolkl v den královské svatby v Saint-Jean-de-Luz?
Výrobci bižutérie patřili k těm řemeslníkům, kteří se zabydleli v Templu, aby se vyhnuli tyranii nejrůznějších cechů, a protože napodobování šperků cech zlatníků v Paříži zakazoval, byl Temple jediné místo, kde se daly koupit všechny tyhle tretky, které těšily srdce dívek z lidu. Chodívaly sem ze všech koutů hlavního města, svěží a hezké ve svých ubohých šatičkách z tmavých látek, nejčastěji šedých, podle nichž se jim říkalo „grisetky".[/color][/i]

Nezareagovala lebo mi to vyfučalo z hlavy Výborný postreh o histórii výroby bižutérie a samozrejme
ďalší dôkaz skvelých rešerší manželov Golonových

Konečne sa Anna dožila darčeku od Desgreza

Ako sa hovorí "pomsta býva sladká" tak v tomto prípade jej to 10 dňové trucovanie poriadne osladil

Penelopo výborná ukázka studia manželů Golonových, které předcházelo psaní knih. Museli tomu věnovat spoustu času v době, kdy se vše hledalo po knihovnách, archivech, studiem obrazů a uměleckých předmětů v galeriích.

Pokračování samozřejmě jako vždy potěšilo. Dárku se vlastně dočkal i Desgrez, protože si splnil, to o čem už nějakou dobu snil.

P.S. Ukázka "trestání Angeliky Joffreyem" je také skvěle vybraná.

Před chvílí jsem od Kataríny vlítnula na dalšího starého známého, tedy na Desgreze, a musím říct, že mě také překvapil.

Nevím, zda "sáhnout" na Anne, ještě k tomu nepřipravenou, byla ukázka jeho vrozené drzosti a sebevědomí nebo mladická nerozvážnost( je mu přece jen něco málo přes dvacet let), ale rozhodně to byl risk. Vždyť kdyby Anne nebyla tak zamilovaná, mohl mu ten dárek klidně přistát na hlavu.
Deset dní sexuální abstinence potrestal tuctem plácnutí - dobře mu tak, protože pokud se tyto hrátky Anne zalíbily, čeká ho brzy další postní období. Jak já mu to přeju !

Tereza píše:

Deset dní sexuální abstinence potrestal tuctem plácnutí

Tucet je takové hezké, zaoukrouhlené číslo, a ke všemu ne jen za sexuální abstinenci . Těch 10 dní vyplynulo z původní verze textu, která byla o měsíc posunutá, a aby mi tam pak seděly další události a časová postupnost, musela jsem určit nějakou dobu, kdy se Anna hněvala. Ale je fakt, že při přepisování, kdy jsem najednou díky historickým revizím získala měsíc navíc, jsem mu ten půst mohla prodloužit, ono by mu to neuškodilo . Ovšem zase bych trestala i tu nebohou zamilovanou dívku, tak babo raď .

Co se týče toho, že překvapil, neříkej, že jsi čekala, že jí ty tanečky jen tak odpustí, bude dělat jakože nic, nedejbože padne na kolena, a ještě jí bude dávat dárek... Nene, to muselo proběhnout v jeho macho režii, samozřejmě s příjemnými výstupy hlavně pro něj .

Včera mne dostal názor prince de Condé, který se také nikdy nelísal k něžnému pohlaví: "Nikdy jsem nesváděl ženy. Pokládám za zbytečné dělat tolik cavyků, aby se dospělo k jedné a téže otázce: Chcete, nebo nechcete?"

(Takhle pokrokově to praktikoval jeden kamarád na VŠ. Bohužel se ovšem setkal s tím, že děvčata v baru k tomu ty tanečky vyžadovala, takže na tuto prostou otázku dostal vždy zápornou odpověď .)