mimi píše:

"Nebuď smutná, zlatíčko, my také brzy odjedeme. Pojedeme do Vídně a možná ji tam znovu potkáme."
Chlácholil ji baron de Blanchairt."Tatínku a bude tam také jezírko s labutěmi?"

mimi píše:

Moirro, myslela jsem, že jsi do čtenářských snů přidala svou fikci, ale je to příspěvek k mému pokračování o Kataríně a Pierrovi.

moirra píše:

mimi píše:

"Nebuď smutná, zlatíčko, my také brzy odjedeme. Pojedeme do Vídně a možná ji tam znovu potkáme."
Chlácholil ji baron de Blanchairt."Tatínku a bude tam také jezírko s labutěmi?"

Tak a dej sa konečne presúva do Viedne (teda dúfam)
Výborne mImi ... to bude napínavé!!!

už sa teším ako sa Katarína a Caterine znovu stretnú ....

asi by som mala začať zisťovať kde sa dali vtedy vo Viedni nájsť labutie jazierka
v ktorom roku sa vôbec nachádzame Mimi?

a bude aj súboj?

PS: kam to vlastne Katarína odišla - do Viedne či do Prešporku?

mimi píše:

Tak jsem dodržela slib a začala psát o osudech Kataríny po odjezdu z Francie. Není toho ale ke čtení naráz mnoho? Mám to přidat ještě teď? Rozhodněte.

mimi píše:

Tak jsem dodržela slib a začala psát o osudech Kataríny po odjezdu z Francie. Není toho ale ke čtení naráz mnoho? Mám to přidat ještě teď? Rozhodněte.

mimi píše:

Katarína se dívala na jeho svalnaté paže. Představila si, že ji svírá v náručí a ona se podvoluje jeho touze. Cítila, jak se jí krev hrne do tváří.

Když hrabě de Blanchairt svlékal košili se stopami krve, tak si všimla nejen jeho svalnatých paží, ale také širokých ramen a štíhlých nohou v hnědých sametových kalhotách. Ze snění ji probral doktorův hlas.

Katarína se mu chtěla vysmeknout, ale jeho dotyk ji rozechvěl. Podívala se na Pierra a řekla:
"Dobrá věnuji Vám chvíli a půjdu s Vámi do zahrady, ale pod podmínkou, že mi přestanete svírat paži." Chtěla, aby to znělo rozhodně, ale působilo to spíše jako koketování.
"Omlouvám se, madame. Dovolte mi tedy, abych to napravil."
Hrabě de Blanchairt ji pustil. Potom jí znovu nabídl rámě a Katarína na znamení souhlasu položila ruku na jeho paži.

mimi píše:

Ulice, ve které se nachází palác Kataríny rodiny, ve Vídni opravdu existuje. V minulosti na Herrengasse měly paláce významné šlechtické rody. Je to blízko Hofburgu. Dnes jsou tam hlavně úřady, to jsem vydegrézovala. Moirra mě může opravit.

mimi píše:

Bylo ukončeno v nejlepším. No tak můžeš tipovat co bude dál.

ada1987 píše:

prisla domov a kohoze to stretla?
pekna kapitola, Mimi, tesim sa na pokracko.

PenelopaW píše:

Vypadá to, že Peyrac přece jen Katarínu "nakazil" a už není tak imunní vůči smyslovým prožitkům . A nebo jen prostě konečně narazila na toho pravého, který v ní zažehl plamen . Jen houšť! .

PenelopaW píše:

mimi píše:

Bylo ukončeno v nejlepším. No tak můžeš tipovat co bude dál.

Já už dlouho zákulisně tipuji, že se Katarína poddá touze a oddá baronovi. Gramaticky chybnými slovy mého kamaráda: "To by sem si moc přál."

Citovat:

Katarína se podívala oknem z kočáru a vydechla si úlevou. "Vídeň, konečně Vídeň."

Citovat:

Katarína se mu chtěla vysmeknout, ale jeho dotyk ji rozechvěl. Podívala se na Pierra a řekla:
"Dobrá věnuji Vám chvíli a půjdu s Vámi do zahrady, ale pod podmínkou, že mi přestanete svírat paži."

mimi píše:

Katarína to prostě komplikuje, sobě i Pierrovi. Z vědeckého hlediska tohle by bylo možné, jen pokud bude mít jistotu, že tento pokus neskončí špatně. Tedy zatím.

moirra píše:

ale nieje to aj vo vede tak, že jednému vydarenému výsledku , fantastickému objavu, predchádza nespočet nevydarených pokusov?

Tereza píše:

moirra píše:

ale nieje to aj vo vede tak, že jednému vydarenému výsledku , fantastickému objavu, predchádza nespočet nevydarených pokusov?

A co Archimédův zákon a okamžitý nápad s přetékající vodou v lázních a Newtonův gravitační zákon inspirovaný jablkem, co spadlo Newtonovi na hlavu?

mimi píše:

Penelopo, kdyby se chtěla poddat touze, tak souhlasila s manželstvím a mohla se baronovi, nyní už hraběti, oddávat ve vší počestnosti.

Citovat:

Ta Kataríně ihned připoměla Carmencitu. Byla oblečená ve žlutých hedvábných šatech. Jejich dekolt a rukávy zdobila černá krajka. Husté černé vlasy měla příchozí nakadeřené a lemovaly oválný obličej. Dívka byla dost vysoká a dobře rostlá. Její příchod neušel pozornosti přítomných mužů. Ona se však dívala jen na jednoho. Tím byl hrábě Pierre de Blahchairt.

PenelopaW píše:

Mimi, moc hezký popis rakouského dvora i outfitů obou sester. Vida, konec dnešní části napovídá, že novopečený pan hrabě již zjistil, že jsou i jiná kvítí pod sluncem . Aby Katarína nevybírala tak dlouho, až přebere!

Tereza píše:

PenelopaW píše:

Mimi, moc hezký popis rakouského dvora i outfitů obou sester. Vida, konec dnešní části napovídá, že novopečený pan hrabě již zjistil, že jsou i jiná kvítí pod sluncem . Aby Katarína nevybírala tak dlouho, až přebere!

Penelopa přesně vstihla mé myšlenky. Jen ať ta pěkně rostlá holka ve žlutém Katarínu k něčemu popíchne, vždyť se zase chovala tak přísně Katarínsky, až mě za ni píchlo u srdce.

mimi píše:

Pierre ji vzal za paži a přitiskl k sobě.
"Kataríno, neutíkejte mi, chci, abyste věděla, že jsem ve Vídni kvůli Vám."
"Pane hrabě, prosím pusťte mě. Začíná být chladno a před klášterem na mě čeká kočár." Naléhala Katarína.
Pierre se usmál a řekl: "Pustím Vás jenom proto, abychom se opět brzy setkali."

mimi píše:

Tu sváděcí scénku jsem připsala včera, po přečtení Tvé fikce o Desgrezovi a Marii-Claire.

mimi píše:

Přišlo mi, že se Pierre tak trochu chová jako mnich. Je to přece bývalý voják. .

mimi píše:

P.S.: Moc ráda bych si přečetla, co pro ni připravila Ada ve svém vyprávění o Kataríně v Rusku.

mimi píše:

Pierre byl voják a také agent ve službách krále Slunce a tak se musel naučit trpělivosti a rozvaze. Jinak by se už asi nedvořil Kataríně ani žádné jiné.

Původně jsem měla konec vyprávění připravený už mnohem dříve. Některé Vaše náměty mě inspirovaly, něco mě napadlo samo a tak to stále ještě nekončí. Můza je občas unavená a potřebuje odpočinek a čas.

Sofinava1 píše:

Hezký den, přeji. Ještě to tu moc neumí, ale moc ráda bych si přečetla vaše fikce. Je to možné? A pokud ano, tak jak je najít? Děkuji

mimi píše:

Penelopa píše:

"Díky Mimi víme, že minimálně Pierre by byl schopen lézt dámě do okna, obzvlášť, když ho tato už tak dlouho nechává čekat . Možná by to nebylo špatné, přepadnout ji uprostřed noci, rozespalou a nepřipravenou, a ukázat jí trochu té tělesnosti."

Takže noční návštěva u

No, nikdy neříkej nikdy.