Joffreyová Kniha zo školy lásky Alias Chapelainovo Umenie milovať.

Dauphine nám o trubadúrovaní napísala kedysi skvelý článok - sú tam aj citáty zo školy lásky


https://angelique.cz/ludvik-xiv-trubadu ... itanie.php

na stiahnutie Joffreyová Kniha zo školy lásky v angličtine

The art of courtly love by André, le chapelain

Tuto sú knihy ktoré sa spomínajú v Integrále pri procese s Peyracom:


„Máme tady jednu z posledních otázek výslechu,“ pokračoval Masseneau. „Obžalovaný, poznáváte listinu, kterou vám předkládám? Na tomto listu papíru jsou vypsána všechna kacířská a alchymistická díla, která jsou údajně v jednom z oddělení vaší knihovny, kde nejčastěji studujete. Vidím v tomto výčtu Paracelsovo De Natura Rerum, kde je část věnovaná ďábelské výrobě oblud, jako jsou homunkulové, o jejichž existenci mě zpravil teprve vědec otec Bécher, červeně podtržena a opatřena poznámkami psanými vaší rukou.“
Hrabě odpověděl hlasem, který skřípal únavou:
„To je pravda. Vzpomínám si, že jsem tam pár nesmyslů podtrhl.“
„Na tomto seznamu figurují i knihy, které nepojednávají o alchymii, ale přesto jsou zakázané. Cituju: Galantní Francie se stala italskou, Galantní intriky francouzského dvora a tak dále. Tyto knihy byly vytištěny v Haagu nebo v Lutychu, kam, jak víme, se uchylují ti nejnebezpečnější satirici vyhoštění z království. Jsou tajně dováženy do Francie a ti, kdo se je pokoušejí sehnat, jsou dvojnásobně vinní. Taky zde vidím jména autorů, jako jsou Galilei či Koperník, jejichž vědecké teorie církev odsoudila.“
„Předpokládám, že ten seznam vám byl dodán majordomem jménem Tonnel, špionem najatým nevím kterou vysoce postavenou osobností, jenž u mě žil několik let. Je přesný. Ale chci vás upozornit, pánové, že jen dva důvody může mít člověk k tomu, aby tu či onu knihu zařadil do své knihovny. Buď chce vlastnit svědectví o lidské inteligenci, a to je případ vlastnictví knih Galilea a Koperníka, nebo chce změřit na pozadí lidské hlouposti pokrok, který věda urazila od středověku, a zjišťovat, co je ještě třeba uskutečnit. A to je případ, kdy si člověk čte Paracelsa nebo Conana Béchera. Věřte mi, pánové, že už četba těchto knih je hotové utrpení.“
„Vy tedy nesouhlasíte s tím, že římská církev odsoudila bezbožné teorie Galilea a Koperníka?“
„Ne, neboť církev se zcela jasně zmýlila. Což ovšem neznamená, že s ní nesouhlasím v jiných bodech. Byl bych raději, kdybych v otázce čar a vyhánění ďábla jednal s ní, než byl vystaven procesu, který se utápí v sofistikovanýh diskusích...“

Pokiaľ Peyrac tvrdí že Galileo a Koperník majú pravdu, znamená že to vetko aj sám pozoroval a sám prepočítaval. Joffrey nikd nič neprenecháva náhode.



Galileo a Koperník a ich knihy:

Nikolaus Kopernikus -
Jeho materinským jazykom bola nemčina a obaja rodičia boli Nemci

Mikuláš Kopernik bol veľmi dobrý pozorovateľ oblohy, dokázal z faktov dedukovať správne závery. Všimol si, že vnútorné planéty sa na oblohe ukazujú len na rannej a večernej oblohe, vonkajšie planéty sú viditeľné aj cez hlbokú noc. Z tohto pozorovania usúdil poznatok, že centrom slnečnej sústavy nie je Zem, ako si v tej dobe mysleli všetci učenci, ale Slnko, okolo ktorého sa pohybujú planéty po kruhových dráhach. Tomuto systému hovoríme heliocentrizmus. Svoje poznanie stihol detailne rozpracovať vo svojej najznámejšej knihe De revolutionibus orbium coelestium, v ktorej dôkladne spochybnil geocentrizmus. Kniha vyšla v roku jeho úmrtia.

Obehy nebeských sfér – 1543

http://fyzika.jreichl.com/main.article/ ... skych-sfer

První kniha s skladá z týchto kapitol:

1. O tom, že svět je kulatý.
2. O tom, že také Země je kulatá.
3. O tom, jak Země s vodou tvoří jedinou kouli.
4. O tom, že pohyb nebeských těles je rovnoměrný, kruhový, nepřetržitý anebo složený z kruhových pohybů.
5. O tom, zda se Země pohybuje kruhovým pohybem, a o jejím místě.
6. O nesmírné velikosti nebe vzhledem k velikosti Země.
7. Proč se staří domnívali, že Země leží nehybně ve středu světa jako jeho centrum.
8. Řešení předložených důvodů a jejich nedostatečnost.
9. Zda je možné Zemi přisoudit více pohybů a o středu světa.
10. O pořadí nebeských sfér.
11. Důkaz o trojnásobném pohybu Země.
12. O přímkách, které jsou tětivami kruhu.
13. O stranách a úhlech přímostranných rovinných trojúhelníků.
14. O sférických trojúhelnících.

-------------------------------------------------------------------------------------

Galileo Galilei

V roku 1624 Galileo Galilei cestuje do Ríma a nesprávne interpretuje priateľské prijatie pápeža: pokračuje v písaní svojho Dialógu a naďalej obhajuje Koperníkov pohľad na svet. Dialóg o dvoch svetových systémoch v dialógu porovnáva tradičný pohľad na svet s Koperníkovým, v ktorom Zem obieha okolo Slnka.
22. februára 1632 vychádza prvý tlačený výtlačok „Dialógu“ – a rozhnevá pápeža. Nie tak veľmi preto, že Galileo necháva Zem obiehať, ale skôr kvôli jeho pohŕdavému postoju voči tradičnému pohľadu na svet: Jeho argumenty sú v Dialógu vložené do úst naivnému „Simplicovi“. Pápež Urban VIII. to berie osobne. Čaká Galilea teraz rovnaký osud ako Giordana Bruna? Hranica?
Galileo Galilei je hlboko frustrovaný tým, že proti jeho dielu sa argumentuje Bibliou. V roku 1633, predtým ako odcestuje do Ríma na inkvizíciu, píše zúfalý list svojmu priateľovi. Galilei je presvedčený, „... že je veľkým zneužitím používať Sväté písmo v otázkach prírodných vied“.
Vo februári 1633 prichádza Galileo Galilei do Ríma – ako väzeň inkvizície. Starého pána však berú ohľad: Galilei neskončí v žalári, ale v paláci.
V apríli 1633 sa v Ríme začína proces proti Galileovi Galileimu. V troch výsluchoch, 12. a 30. apríla a 21. júna, sa Galilei snaží odvrátiť rozsudok kacírstva.
22. júna 1633 je astronóm Galileo Galilei odsúdený inkvizíciou katolíckej cirkvi. Je podozrivý z kacírstva, pretože veril, že „Zem sa pohybuje a nie je stredom sveta“. Ušetrí ho však upálenie na hranici. Učenec je v cirkevných kruhoch tak vysoko cenený, že jeho rozsudok je mierny: Galilei je odsúdený na väzenie a ako pokánie má tri roky raz týždenne recitovať ako pokánie žalmy. Traja z desiatich kardinálov rozsudok nepodpíšu.

Napokon bol donútený pokľaknúť: Galileo Galilei sa zrieka svojich tvrdení
22. júna 1633: Galileo pred inkvizíciou odvoláva svoje tézy
Na základe rozsudku sa Galileo pred inkvizíciou úplne a bez výhrad dištancuje od svojho vedeckého diela „Dialogo“. Po vyhrážkach mučením Galileo Galilei 22. júna 1633 úplne odvoláva: „Ja, Galileo, syn blahoslaveného Vincenzia Galileiho z Florencie, vo veku 70 rokov, osobne pred súdom a pred vami na kolenách, ...“

My poznáme legendu o tom že Galileo povedal na smrtelnej posteli: A predsa sa točí. Iné zdroj vak vravia že si to pri odvolaní mrmlal pod nos.
„Eppur si muove!“ – „A predsa sa hýbe!“ mal vraj zamrmlať astronóm Galileo Galilei, keď po odsúdení inkvizíciou katolíckej cirkvi opúšťal miestnosť. Nikto nevie, či túto vetu skutočne vyslovil, ale výstižne charakterizuje mysliteľa Galileiho: napriek odvolaniu pred inkvizíciou sa totiž nikdy nevzdal svojho presvedčenia, že sa nehýbe Slnko, ale Zem.

Dialóg o dvoch systémoch sveta 1632

V Slovenčine vyšla v roku 1962 , vydala ju Slovenská akadémia vied (SAV)

https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... eta-335086

moirra píše: *

05 pro 2021, 15:51

Spievať sa učil u talianských majstrov pokiaľ viem - takže pridajme Taliančinu. Okrem toho som z dopisov pani de Sevigne zistila že Taliančian sa bežne vo Francúzsku používala v tom zmysle že sa čítali a citovali originálne texty, čo ona sama vo svojich dopisoch robí často.

Friz Hauer sa s nim bavil Nemecky - pridajme nemčinu - ktorú vedela aj Angelika.
Španielsky vedel určite, inak by ho niektorí vo 4 diely nepovažovali za Španiela.
Celkom určite mal na univerzitách latinu.

Skúšam zrekapitulvoať tie jazyky, Joffrey teda rozprával:

1. Francúzsky
2. Taliansky
3. Portugalsky
4. Anglicky
5. Nemecky
6. Arabsky
7. Španielsky

Neskoršie Indiánske dialekty, ale to fakt až v Novom Svete.

V knihe sa raz hovorí že ovládal 8 jazykov, inokedy že 12 .

Číslo 8 je definitívne Latina:

a kráľovskej svadbe s Joffrey stretol známeho učenca Roberta Boyla s ktorým najskôr hovoril anglicky, ale pri vedeckých témach spolu pre väčšiu presnosť hovorili latinsky

Boyle bol irský (anglický) prírodovedec, chemik, fyzik a vynálezca, autor Boyleho zákona.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Boyle


Jako všichni vzdělanci, kteří potřebují přesně použít nějaké formulace či uvést čísla a jejich násobky, vyslovit materialistický názor nebo určitou myšlenku, oba muži přešli zcela přirozeně na latinu, což byl od dětství jejich studijní jazyk. Tím, že do sebe vstřebal jazyk Stvoření, stal se jazykem univerzálním.
Angelika sledovala jejich rozhovor bez obtíží.
Díky svému vynikajícímu sluchu a paměti byla schopná učit se snadno cizí jazyky. Dokonce začínala rozumět trochu baskicky. Nikdy si té schopnosti nevážila, myslela si totiž, že ji mají všichni.


a keďže sme sa od Angeliky v 8 diely dozvedeli že Joffrey mal v kraji Baskov majetky, že ju tam aj v starých časoch vzal zo sebou, plus vime že na kráľovskej svadbe v Saint-Jean de Luz bývali v dome nejakej jeho tetičky, tak som si istá že hovoril aj Baskicky - a hore v zozname som zabudla pripočítať Okcitánštinu


Čo sa tej Arabštiny týka myslím že tu sa podľa kánonu učil až za pobytu v Maroku, tuto sa hovorí o jho pobyte a liečení vo Feze u Abd-el-Mešrata:

Marabut mluvil dokonale španělsky a francouzsky. Hrabě z Toulouse uměl trochu arabsky a rychle se zdokonaloval.

Nejakú tú Arabštinu asi pochytil na cestách a možno ju využil aj pri konverzácii s Kouassi-Ba ktorého kúpil ako malého chlapca na trhu s otrokmi v Narbonne.

Moiro, Myslím, že Joffrey se v dětství učil latinu jako povinný jazyk.

Sob píše: *

12 dub 2026, 20:01

Moiro, Myslím, že Joffrey se v dětství učil latinu jako povinný jazyk.

no veď to je v tom citáte napísané: "což byl od dětství jejich studijní jazyk" spomínaš si ako ho arcibiskup chválil že dobre vyštudoval teológiu na univerzite v Toulouse? tam bola popri teologii aj latinčina celkom iste povinná.

Vzpomeňte si, monsignore, co řekl Pán: ,Nechte císaři, co je císařovo… ‘ Císařem je míněna světská moc lidí, ale také vnějšková moc věcí. Boží syn tím chtěl potvrdit, že duševní život, život náboženský, je nezávislý na materiálním životě a já nepochybuju, že do toho zahrnul i abstraktní vědy.“
Kněz přikývl a na rtech se mu objevil nasládlý úsměv.
„Obdivuji vaši dialektiku. Odpovídá našim hlubokým tradicím a dokazuje, že jste si přesně osvojil teologické vzdělání, které vám bylo poskytnuto univerzitou našeho města. Přesto právě tady musí zasáhnout nejvyšší duchovenstvo a přerušit veškeré debaty, protože nic nepřipomíná víc pravdu než nepravda.“
„Zrovna tahle věta mě těší, monsignore. Skutečně, nejde-li o věci striktně náboženské, tedy o dogmata a morálku, domnívám se, že pro vědu existuje jediný argument, a to pozorování věcí, nikoliv logická disputace. Jinými slovy musím důvěřovat pozorovacím metodám Baconovým, které vyložil ve svém díle Novum Organonum z roku 1620Stejně jako fakta uvedená matematikem Descartem v jeho Rozpravě o metodě zůstávají jedním z pomníků filozofie a matematiky…“.

S Baconom sa Joffrey ensretol ale sa neskoršie stretáva na Kráľovskej svadbe z iným anglickým vedcom a predstavuje ho Angelike.

Ke´d si k tomu pridáme obchody s Londýnom a Cínove ostrovy pri Anglicku o ktorých Joffrey rozprával Angelike - je jasné že mal dobré styky z Anglickom a Španielskom - ktoré boli znepriatelené krajiny Francie až do dňa kráľovskej svadby.

Kráľ Karl II, brat henriety Anglickej ktorá sa vydá z Monsieura a v 3 diely zomiera, usadol na anglický trón tiež až počas kráľovskej svadby, 2 júna 1660.

Angelika se na okamžik obávala, že v ženské siluetě poznává Carmencitu de Mérecourt. Ve zmatku předchozích týdnů na ni téměř zapomněla. Muž představil
půvabnou španělskou dámu jako donu Francescu de Bobadila a sám sebe jako Roberta Boyla. Sotvaže ho Joffrey v odlesku plamenů zahlédl, vstal a pozdravil ho anglicky. Požádal ho, aby s krásnou donou Francescou, jíž se Joffrey několikrát galantně uklonil, usedl vedle nich.Třetí osobou byl mladý abbé, společník této dvojice, který přinesl z kočáru polštáře a rozložil je kolem ohně, aby se přítomní mohli posadit.
Z pronesených slov Angelika usoudila, že její manžel a Angličan se již setkali – dnes nebo včera – a to zřejmě u španělského krále. Uměla španělsky natolik, že se nemohla mýlit.

Takže aj Angelika vedela aspoň trochu Španielsky.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Spomínate si ešte ako Joffrey po tom čo sa zahral na trubadúra pod balkónom letohrádku odišiel do Paríža ?

celkom určite šiel najkratšou cestou - podobne ako chodil tiež Gaskonec D´Artagnan - mapku mám z brožúrk- sú na naj zabehané cesty slávneho mušketiera.

Joffrey sa podľa mňa napojil na tú tmavomodrú cestu - tá je rovnou čiarou do Paríža.


Když ďAndijos Angelice předával obálku s Joffreyovou pečetí, zadoufala, že jí posílá několik slov na vysvětlenou. Ale v obálce byl pouze šperk. Perla, která se nosila uprostřed čela, velice vzácná, trochu oválná, zářivá kapka s krátkým zlatým řetízkem sloužícím na připevnění šperku do vlasů.
„Řekněte, ďAndijosi, copak tohle se dělá?! Paříž! Vždyť je to nekonečně daleko a je to nekonečně nebezpečné. Není pravda, že čím dál víc na sever se člověk dostane, tím víc projíždí krajů, kde venkované pod záminkou válek neuznávají zákony, vraždí výběrčí daní a žijí z okrádání pocestných?“
„Jistě. Ale kdo chce projet, projede.“

Stejně jako arcibiskupa mě těší, že se Joffrey poctivě věnoval studiu teologie