Móda doby krále Slunce

Úvod a přehled kapitol
Přehled vývoje módy 17. století
Rané baroko a zrození módy krále Slunce
Okouzlující šlechtici králova dvora
Oslnivé dámy z doprovodu Ludvíka XIV.
Kadeřnická kouzla: účesy a paruky
Šperky a šaty poseté diamanty
Sex ve stínu krále Slunce: Erotická literatura a pomůcky
La toilette: od květinových parfémů k dokonalému make-upu
Dokonalé botičky
Doplňky pro pány i dámy
Módní distribuce, časopisy a ikony

Doplňky pro pány i dámy

Punčochy v Angelice
(neapolská galéra) Vezla náklad obilí, deset tisíc párů hedvábných punčoch, dvacet beden zlatých drátků, deset tisíc štůčků brokátu, ... (Nezkrotná Angelika, Český spisovatel, 1993, s. 268)

„Obdivovala jste mé punčochy, jsou krásné, že?“ řekla paní de Maudribourg. (...) „Hedvábí je protkáno srstí z afgánských koz a zlatými nitěmi,“ vysvětlovala. „Proto jsou tak jemné a lesklé.“ „Je to skutečně překrásná a elegantní věcička,“ připustila Angelika. „Znávala jsem kdysi pana Bernina. Zřejmě si zachoval svou pověst.“ „Mám ještě rukavice z Grenoblu,“ dodala se zaujetím vévodkyně. „Jsou navoněné ambrou. Kdepak jsou? Ráda bych vám je ukázala.“ (Angelika a ďáblice, Český spisovatel, 1994, s. 10)

(...) Když se dnes ráno zmínila o vévodkynině eleganci a především o originálních rudých punčochách, Joffrey poznamenal: „Několik párů takových punčoch máte mezi věcmi z Evropy, objednal jsem je pro vás. Vy jste je ještě neobjevila? (Angelika a ďáblice, Český spisovatel, 1994, s. 65).

(...) A když usedla, on jí vlastnoručně sundal punčochy. Zdál se ve výborné náladě. Prozpěvoval si. „Je právě čas... natáhnout krásné punčošky... na ty božské nohy...“ Punčochy byly rudé, hedvábné, protkávané zlatou nití. Střevíčky byly z pozlaceného saténu. Obouval ji jako princ klečící před Popelkou. (Angelika a spiknutí stínů, Český spisovatel, 1994, s. 182)

Punčochy v 17. století
Punčochy v pastelových barvách jsou natolik zásadním prvkem v mužském i ženském oděvu, že vzniká punčochářská škola a vzkvétají specializované manufaktury. Mezníkem pletařské výroby (ačkoli první nálezy pletených ponožek pocházejí již z egyptských pyramid kolem r. 1300 př. n. l.) je rok 1589, kdy v Anglii vynalezli první zátažný stávek s háčkovacími jehlami.


Svatba Dauphina a Marie-Adelaide de Savoye (1697) byla hotovou přehlídkou punčochového zboží

Ženy sice neměly možnost ukázat na veřejnosti nohy, přesto bláznily po krásných punčochách. V roce 1673 byly populární rozkošné punčochy dovezené z Číny s ručně malovanými postavičkami, ale neudržely se dlouho a byly vystřídány proužkovaným modelem. V roce 1694 pak byly jakékoli vzory out a punčochy musely ladit s celou módní linií, tedy být zelené.

Mme de Olonne dokázala elegantně ukázat své punčochy, když si sedala na svůj polštářek, který sloužil jako klekátko v kostele.

Le Mercure Galant – časopis, který od roku 1672 vydával Jean Donneau de Visé dodával množství doporučení, jaká jsou pro tento druh časopisů charakteristická. V článku o módních čínských punčochách například radí, že dámy, které nosí ozdobené punčochy by to měly nastrojit tak, aby své nohy někomu ukázaly, protože jinak nemá smysl, aby takové punčochy měly.


Ludvík XIV. v bílých a rudých punčochách


Ludvík XIV. měl nádherné nohy, na tom se shodují snad všechny historické prameny a obrazy to jen dokladují. Punčochy však neslušely zdaleka každému, viz nepěkné nohy Jean-Baptista Lullyho. Vévoda de Brandenbourg v rudých punčochách patřil k těm šťastnějším.



Punčochové nadkolenky filmové Angeliky mají blízko k nadkolenkám ze sezóny jaro/léto 2007 (Calzedonia).

Vějíře a slunečníky
• Dáma dvora krále Slunce se neobejde bez slunečníku a krajkového vějíře s kostěnou rukojetí, muž zase bez kordu a klobouku s pšotrosím peřím, který později nosí převážně v podpaží, aby si nepoškodil pečlivě upravenou paruku.

• V sezóně 1678, kdy byly celé šaty pokryty krajkou bylo třeba mít z krajky také rukavičky a vějíř.





Rukavice a rukávníky na ruce i psí mazlíčky
• Kožené rukavice a kožešinový rukávník se stávají nepostradatelným módním doplňkem pro muže i ženu a to především v Nové Francii. Kožešina se stává zdobným prvkem a doplňkem látkových oděvů. V druhé polovině 17. století vznikají koželužské manufaktury, rukavice se vyšívají.

• Zima 1692 měla na svědomí okouzlující vynález tzv. psí rukávník, tedy krásný kožešinový rukávník, do nějž dáma mohla schovat nejen své ruce, ale i svého psího miláčku a hřát se navzájem.



Klobouky s peřím
• Klobouky byly nezbytnou součástí oděvu. Během třicetileté války přinesli švédští vojáci do Evropy široké plstěné klobouky bohatě zdobené pštrosími péry.

• Naopak v Holandsku a Anglii ovlivnilo módu protestantské náboženství - puritáni nosili jednoduché, většinou černé klobouky. Tato móda se samozřejmě přenesla i do Nového světa (postupem času se forma klobouku ještě zvýšila a krempa se snížila, čímž vznikl typický americký cylindr).

• Uprostřed 17. století si ženy oblíbily švédský klobouk: široký, plstěný klobouk, zdobený peřím (také barvené pštrosí peří je výnosným artiklem). Byl ze strany vysoko zdvižený, někdy se nosil do čela a to se připevňoval šátečkem, někdy zase z čela nazad.




Kam s tisíci věcmi: tašky a kabelky
• Ač je tomu dnes těžké uvěřit, v antice patřily kabelky spíše k mužskému šatu. Taktéž ve středověku nosili muži v malé tašce okolo pasu peníze, pečetidlo, koření apod.

• V 15. - 16. došlo ke změně, věci se většinou skrývají pouze v záhybech šatů. Ženy mají k dispozici např. rukávy, muži využívají vyčnívající poklopec a široký klobouk, aby mohli mít při sobě šátek, peníze, pistoli, dýku, rukavice a pudřenku.

• Na konci 16. století ale přichází z Itálie rukávník, který ženy používají také jako kabelku. Nicméně většinu věcí ženy dále nosí v záhybech honosných sukní. Na konci 17. století se také objevuje vnější kapsa na pánském oděvu.

• Až v polovině 18. století se stávají běžnými vyšívané kabelky na provázku, v nichž nosí hrací žetony, rukavice. Parfémované kabelky se konečně nosí okázale jako vějíře.


Další doplňky
• Krajka je vynález, který si získá Evropu, Itálie dává světu kapesník.

• Léto 1678 znamená široké stuhy, léto 1679 úzké stužky.

• Z mušelínu v kontrastní barvě se šijí vnější neviditelné sukně a doplňky.


Krajka se stala konkurencí mušelínu při zdobení límců a rukávů. V kombinaci se zářivým saténem totiž tvoří dramatický kontrast. Čepec z ní pak působí přímo jako závoj.